Proč je streetgame tak hrozně návyková? Souvisí to s hormony, které se při ní ve vašem těle vyplavují. Pokud nejste zvyklí běžně oslovovat holky, mozek to vyhodnotí jako krizovou situaci a v přípravě na výkon (boj nebo útěk) začne vylučovat adrenalin. Zvýší se váš tlak a tep, zlepší se ventilace plic, rozšíří se zornice, aktivují se potní žlázy, zrychlí se štěpení cukrů na energii. Pryč je nuda nebo filosofické otázky o smyslu bytí – najednou jste teď a tady, pořádně při životě.
Aby vám tělo ještě více pomohlo, začne vylučovat také endorfiny – hormony štěstí. Ty vám mají pomoct překonat případnou únavu a bolest, zvládnou krizovou situaci a vše vyřešit později v úkrytu, až na to bude čas. Pro tuto chvíli z vás na krátko udělají supermana, fyzicky i mentálně, děj se co děj.
Vtip je v tom, že žádná bolest nepřijde. Oslovíte holku a pak už jen zůstanete příjemně nafetovaný :)
Jenže jak začnete oslovovat holky častěji, mozek se naučí, že jde o normální věc, a přestane plýtvat cennou energií. Vaše oslovení už bude klidné, sebejisté, účinné. Ale kam se poděl adrenalin a endorfin?
Streetaře navyklého na svou dávku to donutí pouštět se do náročnějších a náročnějších situací, které mu znova připomenou ten pocit, který měl na začátku. To bušící srdce, plíce plné kyslíku a tu radost, když to úspěšně zvládne. Dá si tedy za cíl ovládnout oslovení holky s matkou, seznámení v MHD, sbalení holky před jejími kamarády… Stupňuje obtížnost, aby se zase dostal k pocitům, pro které kdysi stačilo prostě udělat pár oslovení. Začne být závislý na adrenalinu.
Zbývá dodat, že to je jen dobře. Právě tento návyk vám umožní strach z oslovení né překonat, ale vychutnat si ho do poslední kapky adrenalinu, tak jako si lidé vychutnávají skok s padákem nebo rychlou jízdu na motorce. Díky němu budete streetgame, ten svět, kde je všechno možné, milovat, a chtít z ní vymáčknout víc a víc.
