Svádění na metru Hůrka: David vs. Goliáš

Okolí Hůrky tvoří jedno ze skrytých míst na balení holek v Praze. Konkrétně je to čtvrť plná ruských imigrantek, takže pokud chcete potrénovat svádění před bootcampem na východě, nebo vyloženě hledáte roztomilou a feminní ruskou manželku, podívejte se na Hůrku v nějaký slunný den.

Nedaleko se nachází i velký park, kudy se dá pěšky dojít až na metra Lužiny a Luka. Ten v létě brázdí bruslařky, cyklistky a běžkyně… To poskytuje unikátní příležitost trénovat zastavování rychle se pohybujících cílů. Naučte se tohle, a středně rychlé ženy na ulici zastavíte jako nic.

Každopádně k příběhu! Na Hůrce jsme se zastavili s pár dlouhodobými studenty. Když se totiž sejde pokročilá skvadra, nezůstáváme klasicky v centru, ale různě pestře to promícháváme: Náplavka, metro, tramvaj, bazén…

Můj žák David přitom má aspergerův syndrom (něco jako slabší autismus). Lze to poznat daleko méně, než na začátku, kdy v lidech vyvolával spíše vztek, ale dodnes občas působí roztomile neohrabaně. Do té míry, že ho i peněz chtivý revizor nechá odejít bez jízdenky, kdežto mě už by pokutoval…

Davidovi by nikdo neublížil, a toho jsme využili, když jsme na Hůrce zahlédli „Goliáše“ s krásnou holkou po boku. Šlo o nějakého lehce známého českého kulturistu (ale ne super známého, protože sám jsem jej nepoznal, přestože ten sport přiměřeně sleduju) s jeho přítelkyní.

David obra oslovil a začal se ho ptát na otázky ke cvičení. Dost možná to myslel upřímně. Druhý parťák se zatím věnoval kulturistově přítelkyni…

Po několika minutách můj žák dostal telefonní číslo ženy přímo před jejím partnerem, 100+ kg nasekaným kulturistou. Ne, že by byl sportovec Davidem zaměstnán natolik, že by si toho vůbec nevšiml. Ale byl rád, že mohl pomoct, a baliče asi nebral jako velkou konkurenci. Nebo nechtěl ukázat, že ho vnímá jako konkurenci.

Každopádně jsme na Hůrce oslovili obra s jeho přítelkyní, a nedošlo k žádnému násilí, jak si to třeba představují nováčci, když mají poprvé oslovit pár muž + žena.

Balení holek na ulici je adrenalinové, ale nakonec zcela bezpečné. Minimálním důkazem jsem já, který jsem za těch 10 let natropil už hrozné věci, a stále žiju… Však se na streetgame.cz více porozhlédněte a uvidíte…