Seznamte se s Honzou
Pro dobrý spánek si vždycky večer píšu, co nejlepšího se mi za celý den stalo. Měl trojku, pokročil s psaním knihy… Ten den jsem si poznamenal: „Objevil jsem Honzu.“
Honzovi bylo sedmnáct let, když našel streetgame.cz a přečetl všechny články. Sehnal si brigádu v McDonaldu a našetřil si na svůj první kurz. Ještě ten den ho popsal ve svém deníku:
Například já mám velice bujnou fantazii a jen těžko jsem mohl doufat v někoho lepšího. Princ je normální, přátelský kluk, kterého opravdu baví streetgame. Je to prostě profesionální streetař. Rád poradí, ukáže a pobaví. Udělá vám parťáka, o kterém si někteří z vás budou moci jenom zdát. Tím teď nechci nikoho urazit, ale Princ je jeden z nejzkušenějších streetařů.
Na dnešním kurzu neustále vyhazoval laťku nahoru, protože já bych si vážně netroufl sám na skupinku holek. Natož když s ní je kluk. Kolikrát mě dneska podržel! Jen díky němu jsem jenom za pár hodin poznal více holek než jsem kdy zvládl.
Všechna svá oslovení zanalyzoval, například:
Jak už jsem zmiňoval, Princ moc rád zvedá laťky. Eliška byla skupinka. Byla s kamarádkou Terkou, teda alespoň mám ten pocit, že se tak jmenovala, na nákupech a Princ mi dělal parťáka. Vzal si Eliščinu kamarádku Terku a izolovali jsme je.
To se nám nějakou tu chvíli dařilo, ale Terka bohužel byla až moc stydlivá a udělala z toho rozhovor ve čtyřech. To by se nemělo dít, ale stačil mi vteřinový pohled na Prince a on mi snad i nevědomky dal přesné instrukce. Cílem bylo se s nimi vyspat, ne si s nimi pokecat. Zadaného úkolu jsem se ihned chytil a už to šlo.
Přešli jsem nepříjemnou záležitost s Eliščinou kamarádkou a pustili se do práce. Zimprovizovali jsem tak velkolepý rozhovor, že mi přišlo až neuvěřitelné jak to jde lehce. Rozpovídali jsem se, sváděli jsme je a dopadlo to tak, jak to Princ chtěl. Seznámil jsem se. Mám na ní facebook a k tomu parádní společnou fotku.
Samozřejmě jakmile jste na fóru více vidět, začnou se vám ozývat potenciální parťáci. A tak byl Honza v jednom kole. V dalších reportech už „hráli“ jiní členové fóra:
Hoky se dostal k míči a nahrál mi na smeč! Zmínil, že dělal bojové sporty a něco o kolo toho. Holky na to, že je to sice hezké, ale že jejich kamarád „Trop“ (horší jméno si vymyslet nemohli a pokud říkali pravdu, což si nemyslím vzhledem k jasnému testu, nechtěl bych se jmenovat „Trop“) taky dělá bojový sport a že jejich kámoš je v něm dost dobrej.
Shodou okolností když jsme se dozvěděli o kině a Hoky navrhl společný film, že můžeme jít s nimi, tak kámoš Trop šel s nimi. A tady jsem zpozoroval moment, kdy musím smečnout jinak je ztratíme. Zapojil jsem se do jejich konverzace a prohlásil: „Hop nebo Trop, to je jedno, jen nám dejte tel. čísla když tak pospícháte.“ Dali nám ho a na závěr jsme si udělali společný foto a každý šel svou cestou.
Další zážitek?
A najednou, kde nic tu nic, se objevil anglicky mluvící týpek a spustil: „Hi guys, are you approaching girls, aren’t you? You are from the community.“ A nám to došlo! Zahraniční streetař! Prostě zážitek na celé odpoledne. Pak dodal jak nás viděl balit ty dvě rusky a celou tu skupinku 5 holek se slovy: „A fisherman always sees others fishermen.“
A streetgame se začala pozitivně podepisovat i na zbytku jeho života:
Od minulého týdne chodím každou neděli do tanečních. Krom toho, že z kluků tam je výběr minimální a když už tam je nějaký „pořádný“, tak se tam všichni znají. Spřátelil jsem si ty „pořádný“ a k rozklepaným betám jsem se ani nehlásil. Překvapilo mě, že jedině já jsem tam v klidu. Všichni byli nervózní a přitom neměli ani důvod.
No nic, začal jsem si dělat pověst a vzápětí skenoval okolí. O polovinu z nich bych ani neopřel kolo. Vyhlédl jsi dvě kamarádky a v moment, kdy jsme si měli vybírat partnerku, jsme k nim vyrazil. Směřoval jsem přesně mezi ně a za pochodu si vybíral. Ta na pravé straně navázala oční kontakt a já vyrazil k ní. Jmenovala se Kristýna. Pěkná holka, dobrá postava, slušivé šaty. Řekl jsem si proč ne, a začal jsem svou taneční Streetgame. Celkem se dařilo, spousta holek také na mě pokukovala, a tak si holka užívala o to více v mé přítomnosti. Byl jsem drahý.
Bohužel si mě nevybrala při dalším tanci, chtěla abych byl nepřiměřená investice a to se mi nechtělo. Ne znovu! No nic, stál jsem tam dál a už jsem si myslel, že budu muset mezi ty bety do rohu, na které nevystačil zástup holek. A najednou ke mě přišla Káťa. Představili jsme se a já jel na novo. Sbalil ji, její kamarádky převedl na svou stranu, mimochodem vypadá to, že by mě chtělo všech pět, teda až na tu ošklivou, o kterou bych si neopřel to kolo.
Já si jel dál svou, pokusil se zapůsobit suprově (to se mi povedlo) a tu svou pozval rovnou k nám (Dal jsem jí vybrat mezi jenom my dva a sexem nebo hardcore party v bazénu s jejíma kámoškama, vybrala si jen nás dva). Vzal jsem si na ni číslo a rozešli se. Začala digigame, prošel jsem všemi testy a měla přijít k nám. Nemohla, a tak jsme to přesunuli, protože se mi moc omlouvala atd., že rodiče a další věci kolem nich.
Sama navrhla další termín a ten zatím nenastal. Rozhodně napíšu až se tak stane! Krom tohoto už nejsem „nepolíbený panic“, ale „sakra dobře líbající panic“ (díky ti bodový systéme). To, že jsem panic mi nikdo nevěří, což mi celkem hraje do karet.
Nakonec si Honza, doslova online a před očima nás všech, našel přítelkyni a přišel o panictví:
Začal bych asi pověstí a tím, jak se mi ji podařilo utvořit. Nedávno jsem psal o tom, jak chodím do tanečních, že se mi tam líbí atd. Někteří z vás již ví, že jsem si tam našel přítelkyni a s některýma jsem dokonce řešil svůj double odpaňovací rituál. Lidi, řeknu vám, bylo to úžasný…!
Byl to klasický večer, měla za úkol mě vyzvednout v práci a pak jsme jeli ke mě. Koukli na film, něco snědly (koupil jsem jahody, ne pro ni, ale já je miluju) a celou dobu tam probíhaly doteky. Byla celkem zažraná do filmu, a tak se ke mě celkem dost tulila. Koukali jsme na Resident Evil 1 . Kdo zná, jistě potvrdí, že je to bombovej film. Film už byl pomalu u konce a já šel na věc. Vzal ji, políbil, vzrušoval, aby to nemohla vydržet a začal svlékat. Dál asi víte co bylo, takže toto popisovat nemusím. Přesun na postel a 2 kola. Pro, teď už ne, panice super věc!
Každopádně o dva dny později jsem s ní byl v tanečních. Udělal jsem si poslušné přátele z 1/2 mužské populace, z toho jen asi 3/4 z té 1/2 nebylo k zahození, takže jsem jasný leader. No a zbytek už ví jen z mé pověsti, protože snad každá o mě ví, každá za mnou chodí, že by byla ráda kdybych s ní tančil, protože nějaký slizoun jí pořád otravuje, je nechutný atd.. Vidím jen samé záminky k tomu, aby se mnou mohli chvilku být.
Najednou byla pauza, a tak jsem se odebral za nějakými slečnami, abych si zlepšil svou pověst. V půli mě zastavila skupinka betů a najednou mi začali podávat ruce…To jsem zprvu nepochopil, ale za vteřinku mi to bylo jasné. Začali se seznamovat. „Čau, sice se neznáme, ale slyšel jsem pár vyprávění o tobě a jsi fakt frajer. Jak to děláš?“ atd.. No nic seznámil jsem se, pokecal a řekl, že musím jít a vzápětí jsem ukazoval na tu skupinku holek. Začali mě plácat po zádech, jako že to chápou, ať se mi daří a zase takové řeči. Oni mě obdivovali! Nic proti, ale byl to libovej pocit! Pokračoval jsem za holkama, bavil je, neustále balil (s přítelkyní po boku to jde celkem snadno…) a hrál si svou game.
Shrnutě: Stal se ze mě Alpha i v mém všedním životě, našel jsem si přítelkyni, která ví i o streetgame a akceptuje to. Zbavil se panictví a vyhrál tak sázku nad mámou mého nejlepšího kámoše.
Celý Honzův deník (třetí nejčtenější ze všech) si můžete prohlédnout, pokud jste zdarma registrovaní na našem fóru – trvá to asi 30 vteřin. Můžete ho tam kontaktovat nebo s ním jít ven. Ale hlavně: podobně může vypadat i váš vlastní příběh.
Zaujal vás článek?
Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám pomůže získat sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami a třeba i vysněný vztah.