Sebeobrana na ulici – StreetGame.cz
Zbraň

Sebeobrana na ulici

Konflikt venku bývá nečekaný, a nerozehřátý člověk, často v těsném oblečení, těžko začne rozhazovat vysoké kopy. Bez boxerských rukavic každou ranou riskuje poškození vlastní ruky. Útočník nenosí kimono, za které by ho šlo tahat, a zem je příliš tvrdá na velké výkony v grapplingu. Jakákoli krev může být infekční.

Streetgame téměř žádné konflikty nepřináší. I když oslovíte holku před jejím přítelem, setkáte se spíš se zmatením, než s agresí. Pravděpodobnost, že by se s vámi někdo chtěl za bílého dne na veřejnosti bít, se dlouhodobě ukazuje daleko pod jednou tisícinou, a to i když se občas chováme za hranicí běžných zvyklostí.

Nebezpečí představují spíše partičky před klubem, které se tam přišli bít, opilci, zlodějové a feťáci v noci. Vědomí, že se umíte ubránit, vždycky přidá na dobrém pocitu, i na auře přitažlivosti u žen.

Vše začíná na vašem vzezření. Když jsem k bojovým sportům připojil posilovnu a přibral na 95 kg, konflikty šly na úplnou nulu. Krom muskulatury, záleží také, jak chodíte. Sebejistě, klidně a vzpřímeně, nebo jako malý, nervózní, schoulený pytlíček neštěstí?

Střetu se nejprve vždy snažte vyhnout, klidně i utéct. I bít se kvůli holce je nepřiměřené, když jich máte dost. Pokud situaci není možné uklidnit, nastává čas na krátkou, agresivní sebeobranu. Kdo z koho, žádné požduchování.

Boj na ulici je vždycky sprint, rozhodne se maximálně v desítkách vteřin. Vidění se tunelově zužuje, a člověk ve stresu dokáže udělat jen nejjednodušší pohyby, které si předtím dobře zafixoval.

Jednotka policistů trénovala odebrání zbraně. Po skončení techniky policista vždy vrátil zbraň soupeři, a šlo se od začátku. Když se pak jeden ze členů této jednotky setkal v praxi s ozbrojeným útočníkem, dokázal ho reflexivně odzbrojit přesně jako na tréningu. Pak mu zbraň automaticky vrátil, přesně jako na tréningu. Útočník ho zastřelil.

Reflexy jsou všechno, a tak nemá cenu věnovat se spoustě složitých technik. Raději dvě tři, které opravdu fungují, a jsou stokrát vyzkoušené ve sparingu.

Kvůli nebezpečí nákazy AIDS nebo žloutenkou, hodí se vždy držet si odstup. Na to je vhodný teleskopický obušek – z nenápadného přívěsku na opasku se změní v dlouhou kovovou tyč schopnou zabít. Kvůli velkému radiusu poskytuje výhodu i proti noži.

Teleskopický obušek stejně jako svádění potřebuje nejdříve tréning. Kdyby k něčemu došlo, stokrát musíte mít nacvičené jeho vyndání, roztáhnutí, střeh a případný útok. Existují s ním desítky úhlů, pod kterými můžete udeřit, krytů, pák, škrcení a odvodových technik. Na to všechno zapomeňte a zafixujte si jeden přesný úder na útočníkovo tělo. Vycházející z boxerského střehu (předloktí chrání obličej a orgány), bez nápřahu vyletí poháněn ne jen silou ruky, ale mocnou rotací celého těla, přesně jako boxerský direkt.

Policisté rádi vyprávějí o nepřiměřené sebeobraně a o tom, jak je třeba útočit jen na svalnatá místa, jako jsou stehna. Když ale jde o život, neváhal bych udělat cokoli, co bude třeba.

Nejnebezpečnější zbraní na krátkou vzdálenost je nůž, i dobře trénovaný člověk se mu velice těžko brání. Útok s nožem je ukázkou opravdu upřímné snahy dotyčného zabít. Stává se, že kvůli akutně sníženému prahu bolesti oběť ani neví, že má útočník nůž, a myslí si, že se účastní pěstního souboje, dokud se později neprohlídne. Krk nebo genitálie jsou vůči sekání, řezání a bodání krajně citlivé, krve je spousta. Kvůli tomu všemu nůž nedoporučuji.

Pepřový sprej (OC náplň, nikoli jen slzný) může být další dobrou volbou, jak si zachovat vzdálenost. Nelze na něj samozřejmě naprosto spoléhat.

Dobře při sebeobraně poslouží nízké kopy – proti kolenu, do rozkroku, do břicha. Co nelze udělat nerozcvičený v riflích na nestabilní zemi, to je nepoužitelné. Na krátkou vzdálenost můžete z boxerského střehu vést kladivové údery, šetrné k vašim zápěstním kůstkám v porovnání s klasickými direkty, háky a zvedáky. Neotevřený teleskop, rukojeť nože nebo dno pepřového spreje mohou posloužit jako pěstní klín, násobící účinek kladiva. Poslední jednoduchou praktickou vychytávku představují údery kolenem na břicho a genitálie.

Existuje pak nesčetné množství sebeobranných technik zahrnující další útoky na rozkrok, oči, uši, kousání, dupání na ležícího útočníka, úniky z různých pozic (např. kravata), krytí, obrany proti zbraním, odváděcí techniky, pacifikaci ve dvou, ochranu třetí osoby… Máte-li ale i jiné zájmy než stále trénovat sebeobranu, vyplatí se vsadit na několik jednoduchých technik. Za mě:

– technický úder s teleskopických obuškem (trénováno od vyndání po následný útěk)
– přímý kop na břicho, tedy pusk kick
– kladivový úder na obličej
– koleno do rozkroku

Vše z boxerského střehu, trénovano nejprve do vzduchu a lap, postupně zaváděno do sparingů.

Když jste nedokázali konfliktu zabránit útěkem, mažte pryč okamžitě po zpacifikování útočníka. Mohl by se probrat, mstít s přáteli nebo se soudit za nepřiměřenou sebeobranu.

Zaujal vás článek?

Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám dodá sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami nebo vysněný vztah.

Zanechte komentář: