První živý kurz s Princem – StreetGame.cz
Radostný skok

První živý kurz s Princem

Je 23:01 a před chvíli jsem přišel domů z venku. Byl jsem pryč od 13te hodiny, kdy jsem předal byt uklízečce a vyrazil odpočat a pln očekávání na můj první streetgame kurz s Princem.

Cestou jsem se zastavil na Arkádách na jídlo a cvičně otevřel jeden set, ukázalo se, že pospíchá a má manžela. Ale šlo to dobře, byl jsem rád, že jsem dokázal sám otevřít a docela mě to povzbudilo.

Čekal jsem před Hlavním nádražím, když jsem zahlídnul dívku v červeném, která čekala u automatických dveří hlavního vchodu. Měl jsem pocit, že se usmála. Takový ten úsměv, kdy nevíte jestli tam opravdu byl, nebo by jste si to jen přáli. Ale šla z ní dobrá energie. Otevřel jsem jí a v tu chvíli mi přišla smska od Prince, že má vlak zpoždění. Shodou okolností dívka (Kačka) čekala na svého bratra, který měl přijet z Olomouce stejným vlakem. (Společná věc)

Oba jsme měli půl hodinu času. „Půjdem na kafe?,“ zeptal jsem se. „Můžem,“ odvětila bez váhání. Instant date. Ou jé. Napsal jsem hrdě Princovi, že není problém se zpožděním. Moje první instant date.

Zhruba okolo třetí jsme se s Kačkou rozloučili a já zamířil na místo setkání, kde už čekal Princ s Filipem. Šli jsme směrem na Václavák a povídali o tématu.

„Je čas někoho oslovit,“ pronesl Princ. „Oslov tenhle set,“ ukázal na dvojici dívek před námi. Srdce mi začalo být rychleji. Oslovil jsem je. Poté ještě další a další. Princ se někdy přidal, někdy stál zpovzdálí a jen pozoroval. Pak dával zpětnou vazbu a tipy na vylepšení hry.

Po třech až pěti osloveních jsme zamířili do metra. Začínal jsem být čím dál tím uvolněnější. Cítil jsem, jak se to zlepšuje. Jak se dostávám na tu správnou vlnu. Chce to párkrát jen jít, nepřemýšlet a prostě to udělat. Ať se děje co se děje. Jednou, dvakrát, třikrát, pětkrát. Pak si člověk začne zvykat. Je to snazší a snazší. Pomalu se uvolňuješ. A dívky tu uvolněnost vnímají a reagují.

Došlo mi, že cíl není získat číslo. Cílem je bavit se. Navázat spojení, oční kontakt, sdílet emoce. Je to hra, je to matrix, hra beze strachu. Kdy se skrz slova a oční kontakt spojíš s dívkou přímo na ulici. Sex je pak jen následným vyústěním skvělé hry.

Pohybovali jsme se v metru v oblasti jednu dvě zastávky. Jeli jsme nahoru po eskalátorech, v opačném směru naproti nám jsme zahlídli luxusní 10ku v světle hnědých šatičkách. Kývli jsme na sebe s Princem, vyjeli nahoru a rychle se vydali zpět dolů. Princ ji předběhl a otevřel. Líbilo se mi, jak hodně využívá oční kontakt. Holka vypadala hodně ráda, že je oslovena. S Filipem jsme zpovzdálí pozorovali Princovu taktiku. Chvíli si s ní povídal a když začala mluvit ona, obešel jí, opřel se ležérně o stěnu a udělal si pohodlí. Situace jakoby se otočila, najednou měl navrch on a holka byla najednou v pozici toho, komu o něco jde. Obrovská změna ve vnímání situace pouhou lehkou změnou pozic.

Pak jsme započali otevírat ve vagónu. „Oslov první, kterou uvidíš, když vejdeš.“ Udělal jsem to. Musím říct, že oslovování v kurzu, nebo obecně s wingmanem je mnohem snazší a přirozenější, než mé prvotní pokusy o samotě. Pokud máš wingmana, můžete se vzájemně hecovat, domlouvat taktiku a hlavně když tě holka odmítne, vrátíš se k parťákovi do známého prostředí. V tomhle je pak single game mnohem náročnější. Člověk se musí s odmítnutím poprat sám a je těžší, aby ho to nehodilo dolů. Chce to vnitřní sílu. Je to víc advanced.

Každopádně otevřel jsem ještě několik holek, veskrze všechno 8 – 10ky a šlo to moc dobře. Musím budovat víc přitažlivost, protože většinou skončilo u výměny facebooku, telefon často odmítaly. Ale pár jsem jich také získal. Je hodně co zlepšovat. Budovat spojení, budovat přitažlivost.

Okolo šesté jsme se rozloučili s Princem a Filipem a ukončili můj první úspěšný streetařský kurz.

Jel jsem se najíst ještě do Arkád a po jídle do místního Alberta pro kuře a okurky. Když tu jsem uviděl snad nejkrásnější holku ten den. Chvilku jsem jí sledoval zpovzdálí, jestli tam nemá přítele a pak sebral odvahu (dobíhající vysoká frekvence díky kurzu stále byla, takže to nebylo až tak těžké) a oslovil ji.

„Do you speak english?,“ odvětila na můj opener a naše oči se setkali. Viděl jsem v ní, že moc chce, aby tomu tak bylo.

„Yes, I do,“ odpověděl jsem a cítil jsem, jak se jí ulevilo.

Jmenovala se Polina, z Ruska, byla tu 2 týdny s rodinou na prázdninách a toto byl její poslední večer. Za půl hodiny odjížděla s rodinou, která se pohybovala kdesi v nákupním centru, na letiště. „Zajdem na kávu?“ nabídnul jsem. „Ráda, ale mám jen 20minut,“ s radostí souhlasila.

Našli jsme nejbližší kavárnu přímo v centru a půl hodiny si povídali. Oční kontakt. Spojení. Cítil jsem, jak mě žere, a divil jsem se tomu, jak je to snadné.

„Škoda, že jsme se nepotkali dřív,“ řekl jsem s pohledem upřeným do jejích očí.

Ten její pohled a to, jak se na mě dívala. Cítil jsem, že to vidí stejně. Spojení. Fakt jsme si rozuměli.

Uteklo to rychle, vyměnili jsme si kontakty.

„V říjnu se vrátím zpátky do Cech. Nebo přijeď za mnou do Ruska.“

„Přijedu moc rad,“ a myslel jsem to vážně.

Vyfotili jsme si společné selfie v kavárně. Zaplatili a obejmuli se. Pak ještě druhé obejmutí o kus dál.

Rozloučili jsme se. Ona se vydala na druhý konec nákupního centra za rodinou a já dolů na metro. Díval jsem se za ní. A viděl, jak jde svým směrem a radostně se usmívá.

Věděl jsem, že jedu na skvělé vlně. A že to nastartoval dnešní kurz.

Jel jsem metrem domu na Kačerov a užíval si ten pocit, tu euforii. Cítil jsem, že to vnímá i okolí.

U kašny jsem uviděl tři holky. Začal jsem si s nimi povídat. nakonec se to protáhlo přes hodinu. Tři sedmnáctileté kočky. Mezi tím si mě přidali na fb a teď si ještě s jednou píšu.

Abych to uzavřel. Dnešek byl plný nových emocí, zážitků, prožitků a nových setkání. Intenzivní jak už dlouho žádný den. A musím říct, že tomu vděčím streetgame kurzu, který mě takhle nakopnul a který tímto doporučuju.

Druhé velké zjištění, jak už jsem psal, bylo pro mě, jako někoho, kdo jezdil vždy solo, zjištění, o kolik snazší je to s wingmanem.

Ale jak říká Princ, člověk musí umět hrát v každé situaci, ve všech prostředích. Pak je teprve hra dokonalá.

Dík za kurz a uvidíme se příště!

Zaujal vás článek?

Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám dodá sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami nebo vysněný vztah.

Zanechte komentář: