Dnes nám přišel zbrusu nový report z kurzu svádění od ajťáka Pavola. Abyste si udělali komplexnější obrázek, doplnil jsem vlastní komentáře, a Pavola vyznačil kurzívou.
Pro mě akce začala nádherně. Na nádraží jsem si všiml, že mě sleduje perfektní holka. „Ahoj, já jsem Princ a ty vypadáš hezky,“ došel jsem za ní. „Ty taky!“ odpověděla. Vysvětlil jsem jí, že nejsem z Prahy (limitovaná edice) a že musím brzy najít kámoše. Poslouchal jsem jí jen jedním uchem a zatím koordinoval kurz. „Dáš mi facebook?“ zeptala. Nadiktoval jsem jí ho a vzal si pro jistotu telefon.
Pak jsem jí objal a přidal malý polibek na tvář. Všiml jsem si, že je připravená líbat se. Ještě chvíli jsem jí držel za boky, pak se naklonil a pomaličku, něžně jí políbil. Jen pár vteřin, než jsem bez ohlédnutí vyrazil za kluky.
Bol som na streetgame prvykrat. Stretli sme sa na hlavnom nadrazi, Princ, Mira a ja. Mira bol okamzite zdrbany za oblecenie a boty, vsetky vytky su ale dolezite. Vzhlad bezdomovca holky proste neoslovuje. Ked prisiel rad na mna, tak ma Princ celkom usetril.
Míra přišel celý zarostlý a oblečený jako od popelnic. Tvrdil, že je to jeho nejlepší model, a že mu ho vybrali rodiče. Dovolil nám zveřejnit foto:
Presli sme par ulic k Vaclavaku a tam to zacalo. Oslovit holku s rodicmi a spytat sa jej, co by kupila kamoske k narodeninam. Zachvatila ma panika, ale bol som k tomu dost hrubo postrceny, co je presne to, co clovek v danej situacii potrebuje. Hned po osloveni zistujem, ze su to cudzinci, prechadzam do anglictiny a vyzera to na fajn pokec s rodinou. Ziadne stresy, su to Rakusaci. Cielom je, aby opadla trema. Funguje to.
Na Vaclavaku pokracujeme v oslovovani, zo zadu. Mne sa dari holky oslovit, zastavit, a viest konverzaciu, ale mam smolu, vzdy sa odnikial privalia ich priatelia. Ale to sa stava.
Mira s tym dost bojuje, mam z neho pocit, ze potrebuje zacat uplne od zakladov – zmenit vzhlad, sebavedomie, je toho dost.
Postupne sa presuvame na Andel, stavujeme se i v KFC na Narodni. Sedia tem tri holky, fakt pekne a mlade. Skoro na odchode. Princ ma tam posiela, sam robi partaka. Po pociatocnom osloveni sme dost dorazni, po chvili im odsuvame kabelky zo zidli (nice one, Princ) a prisadame si k nim. Su to spevacky v Narodnom Divadle, ktore za chvilu zacinaju. Lucke sa prihovaram ja, ostatatne zabava Princ. Po chvili oznamuje, ze maju vsetky tri priatela. Ale chvilu na to povie, ze uznava, ze sme fakt zabavni, co je trosku naplast na ego. Lucime sa s nimi. Mam z toho dobry pocit.
Cestou na Andel ma Princ posiela za holkou, najprv sa velmi zlakne, potom ju ukludnujem. Zistujem, ze asi trik s limeckom sa mi velmi nedari. Holky to celkom desi. Podarilo sa mi ju nacat, zistujem, ze ma 15, moj zaujem rychlo opadol. Ja mam 30, po 15 fakt netuzim.
Ked sme uz na Andeli, rozhliadame sa, ale moc to nejde. Holky nam nedavaju sancu. Princ ma posiela za predavackou, ta ale nechce pocut o nicom inom, len o predaji.
V pizzerii si prisadame k dvom holkam na odchode. Je to take nemastne neslane, robim ale chybu v tom, ze sa im prisposobujem, namiesto toho, aby som bol sam zaneprazdneny.
Přesně tak. Pavol se nenechá zastrašit nebo zmást a vytrvale likviduje testy. Někdy je ale až příliš vlezlý. Když holka řekne: „Musím jít“, on reaguje: „Tak já půjdu s tebou!“ místo například: „Dobře, chvilku tě doprovodím, ale mám jen pár minut“.
Nakoniec koncime v metre, kde som sa odhodlal oslovit mladucku holku. Je trosku vystrasena, ale da sa s nou bavit, nastupujem spolu do metra. Ma priatela.
Princ este na mustku bali holku, ziskava po case cislo. Ja to skusam na jednu studentku z metropolitnej univerzity. Az potom som pochopil, ze som nepresiel testom. Povedala mi, ze jej to cele pride divne. Nedari sa mi navodit spravnu atmosferu.
Na Vltavskej sa s Mirou a Princom lucim. Streetgame konci a ale ja nelutujem. Bola to zabava.
Dalej musim pracovat na tom, ako si po uvode s nimi vybudovat na ulici puto, zvysit ich zaujem. Su dost vystrasene. Zamakam na svojej fyzicke, ale neviem, ci to bude stacit. Az taky fesak ako Princ nie som :-). Diky za streetgame, :-).
To myslel Pavol ironicky, nikdy jsem nebyl moc hezký a právě na tom stojí jedna z hlavních myšlenek streetgame. S Mírou jsme strávili ještě půl hodinu, a on mi rovnou předal zálohu na další kurz. Udělalo mi to radost – jsme tu pro lidi, kteří na sobě chtějí makat dlouhodobě.
Holka, se kterou jsem se líbal, mi večer poslala žádost o přátelství. Druhý den mi zavolala, a pak poslala omluvnou sms za telefonát. Až budu zase v Praze, po kurzu se s ní uvidím.
Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám pomůže získat sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami a třeba i vysněný vztah.