Pět sekund, než přišel její přítel – StreetGame.cz
Jelen

Pět sekund, než přišel její přítel

Naše živé kurzy už dlouho probíhají každý týden, stihneme jich tedy přes padesát ročně. Je pro mě hrozná zábava jezdit po celé zemi a učit muže to, co sám tak miluju. Tuto sobotu proběhla akce s Myšákem, který to s prací na sobě myslí opravdu vážně, a tak přišel již po třetí.

Po dvou předchozích kurzech byl jeho strach z oslovení ten tam, proto jsem ho hned na nádraží mohl poslat k nejbližší hezké holce. Oslovil jí nepřímo, otázkou na cestu, a pak přešel k přímému oslovení. “Mám přítele”, prohlásila a on to vzdal. Vysvětlil jsem mu celé téma testů a že příště to má zkrátka přejít a pokračovat, dokud dívka doopravdy neukáže nezájem.

Vydali jsme se k centru města, a já zahlédl krásnou holku s malým pejskem. “Ahoj, upravíš mi prosím kapuci?”, zastavil jsem jí a nechal, aby se mě začala dotýkat. Pokaždé stejně ďábelský trik… :)

“Líbila ses mi, ale nechtěl jsem tě tolik překvapit”, prohlásil jsem pak za odměnu, a dali jsme se do řeči o sobě. “Je mi 18. Na kolik vypadám?”, zeptala se, já poodstoupil a pomalu si jí odshora dolů prohlédl. Nejvíc času jsem strávil na jejích velkých prsech…

Její malý psík na mě začal vesele poskakovat. “Asi se mu líbíš”, naznačila. “Vypadá roztomile”, vrátil jsem jí její náznak. Abych příliš nezabíral čas kurzu, vzal jsem si její facebook a vydal se s Myšákem zpátky k nádraží.

Tady jsme se rozdělili – on si šel pro dvě holky na lavičce, já pro jednu stojící blondýnku. “Mám přítele”, prohlásila přesně tak, jak to holky říkávají – plné očekávání důkladně sledujíc vaši reakci na jejich test. “Spíš mi řekni, za jak dlouho ti to jede? Já totiž taky trochu spěchám…”, vhodil jsem malý trestík. “Promiň, já nechci být zlá, fakt ale…”, začala. Usmál jsem se: “To nevadí”, a vydal se za Myšákem.

Vzal mou radu o testech trochu moc doslova, teď stál vedle dvou znuděných holek úplně bez zájmu, a hrdinně se držel svého oslovení “Co koupit kamarádce k Vánocům?”. “Ahoj kámo, vy se znáte?”, začal jsem: “Já to prostě vzdal, a už lidem nedávám vůbec nic”. Holky nahodili překvapené obličeje, a pak se začaly smát. “Mimochodem, já jsem Princ”, podal jsem jedné z nich ruku a přisedl si.

Pořád ale někomu psala pomocí mobilu. “Ona je taková ta závislačka, co se od toho neumí odtrhnout?”, zasmál jsem se ke kamarádce. Obě měly ještě hodinu, než jim pojede vlak. Holky znuděně chillující kolem jsou vždycky snadnější, než spěchající, o to víc, že jedna z nich byla tlustá :)

Kvůli zimě jsem jedné přikázal, aby mě objala. Samozřejmě té tlustší, která hřála víc :). Pak jsem zahájil přesun do tepla, konkrétně do haly nádraží. Obě jsem vzal kolem ramen a sám šel mezi nimi. Kontakt, objetí s pusou na tvář, a jelo se dál.

Poslal jsem Myšáka za několika dalšími ženami, a následně s ním rozebíral, co mohl udělat líp. Nestát u nich tak blízko, dělat taktické kroky dozadu; osekat podřízené “nechtěla bys náhodou prosímtě”; ne jen mluvit, ale budovat přitažlivost; na přímé oslovení přecházet za odměnu, jako by to byl dárek, a ne nesmělé přiznání, že babičce polil gauč…

Sám jsem oslovil jednu sexy vysokoškolačku. Trochu jsem zachyboval, když jsem se nejprve pustil do debaty o kultuře, pak o náboženství a nakonec o biologii. Odvrácená strana toho, jaký jsem býval celý život šprt… I tak jsem se s ní rozloučil s kontaktem v kapse.

Myšák znova vyzkoušel své oslovení o dárku k Vánocům. Natrefil na hrozně milou holku, která souhlasila, že ho doprovodí až do nákupního centra. Připojil jsem se tedy k nim, a záměrně změnil téma na nákup oblečení. Nechal jsem ji, aby vybírala pěkné kousky, a ty jsem si postupně zkoušel. Trochu přecenila mou muskulaturu, když přinesla obří flanelovou košili XXL :)

Rozhodl jsem, že se v novém oblečení společně vyfotíme. Důvěřivě vlezla za mnou do kabinky a já zatáhl závěsy, aby nás nikdo neviděl. Objal jsem ji a cvakl mobilem, pak podruhé, jak jí intimně držím kolem pasu. Prošli jsme ještě pár lokací, zakončeno dalším kontaktem.

Po sérii nudných úspěchů jsem pak konečně schytal jedno oblažující odmítnutí :), a pobídl Myšáka oslovit další dvě ženy. Vyklubovaly se z nich budoucí dramaterapeutky. Pochopil jsem, že dramaterapie se snaží pomáhat a léčit pacienty skrze hraní rolí. Moje šprtovské já veškeré svádění skončilo a  pustilo se s nimi do hluboké diskuse o psychologii.

To mě perfektně nabudilo a když jsem oslovil poslední dívku toho dne, konverzace plynula tak, že minuty byly jako vteřiny. Studovala jazyky, a tak jsme se bavili v různých řečích, taky stejně jako já cvičila… Zmínila, že čeká na přítele. “Dej mi rovnou číslo, já se pak vytratím, ať není smutný”, trochu jsem ho degradoval. V tu chvíli jsem ho uviděl v dálce…

V tom jsou holky trochu potvůrky – pokud čekají na přítele, projevují vám někdy zájem o to víc, jen aby vás pak s ní viděl a žárlil. Prozvonil jsem ji, aby měla můj telefon, ještě jí záměrně obejmul a odešel asi pět sekund před tím, než přiklusal její partner…

Věděl jsem, že se nebude nic dít. Nikdy se nic neděje. Děláme to pořád a kluci mimo streetgame.cz nemůžou stíhat, jsou vždycky jen hrozně zmatení. Za pár dní jí pak zavolám, a uvidíme se.

Zaujal vás článek?

Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám dodá sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami nebo vysněný vztah.

Zanechte komentář: