V komunitě máme tolik skvělých, přátelských chlapů! Většina lidí dokonce říká, že jsme tou nejpřátelštější a nejaktivnější komunitou osobního rozvoje vůbec. Přiznejme si ale jednu věc. Obor elitního svádění vždycky lákal i určité procento psychopatů a narcistických osobností. Větší procento, než se nachází v normální populaci.
Narcista je přesvědčen o vlastní výjimečnosti. Fantazíruje o svém úspěchu, kráse, moci… Hledá lidi, kteří ho budou obdivovat a uctívat. Vždy chce něco speciálního. Pokud se k němu budete chovat standardně, jako ke všem ostatním, vyloží si to jako urážku. Pokud narazí na nesouhlas nebo kritiku, snaží se dotyčného okamžitě devalvovat tím, že ho začne nenávidět.
Všechny tyto charakteristiky jsou v určité míře normální. Narcista ale z hledání obdivu a udržení svého obrazu o sobě dělá svou kompletní životní náplň.
To neznamená, že by se každý narcista choval namyšleně! Chytrý narcista naopak ví, že více obdivu získá ne nápadným škemráním o pozornost, ale skromností, charismatickým chováním, založením nějaké neziskovky…
Narcista sice vidí lidi spíš jako publikum, jako prostředek k dosažení svého cíle, který může zneužít nehledě na cenu, stále ale potřebuje jejich obdiv, a tak je silně motivován vyvinou co největší společenskou uhrančivost.
A vůbec: žít jako tlustý, špatně oblečený panic, který bydlí u rodičů, a zároveň být narcista, je prostě peklo. Narcista chce svaly, drahé auta, šperky a ženy více, než kdokoli jiný.
Jak vypadá narcista na kurzu
Životní styl, kdy by mohl prakticky jen svádět ženy a pak se ostatním mužům chlubit, jak to udělal, je pro narcistu neobyčejně lákavý. Narcistův cíl je nadále eliminovat kritiku a získávat obdiv. Typicky chce, abych mu v tom pomohl.
Bohužel, když narazí na mě, uslyší jedno velké NE!
Narcismus a streetgame se neslučují
Streetgame znamená dřinu. Streetgame znamená bolest. Streetgame znamená přestat utíkat a podívat se všem svých strachům do očí. Je téměř nemožné dlouhodobě a pravidelně streetovat, a přitom si zachovat narcismus.
I nejlepší streetaři pořád dostávají odmítnutí. Třeba i hlasitá před celým metrem. Doslova nemůžete nenávidět své kritiky, protože jich je tolik! Před tolika odmítnutími nemůžete uhnout a tak je naprosto nutné naučit se je akceptovat. (Jiní narcisté streetgame nechají a najdou si něco méně bolestivého.)
Samozřejmě většina narcistů se ze začátku tváří, že odmítnutí je vina ženy. „To je ale kráva,“ naštvou se pokaždé, když jim holka řekne: „Jdi někam,“ ukáže jim prostředníček nebo je úplně ignoruje. Já ji ale vždy doběhnu, oslovím ji správně a předvedu narcistovi, jaká je to doopravdy milá holka. Pravdě, že chyba byla v jeho oslovení, pak nelze uniknout.
Postup léčby
Psychologie je v léčbě narcistů a psychopatů notoricky neúspěšná. Jenže to i v dalších věcech. To neznamená, že streetgame to má stejně.
Člověka nenapravíte jen sezením v křesle.
Samozřejmě povídat si o problémech a hledat jejich kořeny je prospěšné – proto v rámci Internshipu probíhají vedle kurzů na ulici i individuální skype konzultace. Ale ještě důležitější je transformační akce a nácvik v praxi!
Nácvikem v praxi pak nemyslím „učit psychopata, jak se maskovat“ například tím, že by se při konverzaci s prodavačkou usmál a provedl malý small talk, jak to někdy neúspěšně zkouší psychologové. Myslím vystavit ho těžké situaci, nechat ho vychutnávat si dřinu, nechat ho neuspět před očima všech ostatních a pak to přiznat, podívat se do svého těla, sledovat vznikající pocity, dýchat do toho, nechat je jít, najít na situaci něco vtipného… A znova užívat si proces, ne cíl, v průběhu neodvratně failnout (protože tři holky zastavíte a čtvrtá vám vynadá), a nebojovat s tím, pozorovat své tělo, prodýchat to, akceptovat…
Psychiatři zjistili, že pomáhá i hra s psi nebo koňmi. Určitě zařaďte! Jak budete streetovat, zažijete také spoustu objetí, spoustu láskyplných pohlazení, a díky tomu vaše srdce taky trochu pookřeje. (Většina nepolíbených paniců nesnáší život, na to nemusíte být psychopati.)
Co vůbec nefunguje, jsou socialistické kecy: „Všichni jsme si rovni…“ Narcista se s nimi prostě neztotožní, maximálně v rámci nějaké mesiášského komplexu, kde by tomu socialismu vládl.
Vnitřní transformace je první krok
Za prvé, pokud poznám, že jste psychopati, jste hloupí psychopati. (Chytří se maskují, vedou obří korporace, účastní se politiky… Ti očividní pijou, od mala konají přestupky a končí obvykle ve vězení…) Pokud mi napíšete: „Chci být instruktorem a proto mi dej individuální kurz zdarma“ nebo mi před kurzem o sobě pošlete 40 stran textu, prokoukl jsem vás.
Za druhé, prvním cílem kurzu bude oslabit váš narcismus. Jen pokud se shodneme, že se zaměříme právě na toto, jsem ochoten pokračovat. Na kurzech narcismus nikdy nepotvrzujeme. Přání typu: „Neříkej mi, jak to mám dělat, a nech kurz vést mě, abych se cítil lépe a krátkodobě sbalil víc holek“ nebudou vyslyšena (hrát si na instruktora vždy dává narcistům lepší výsledky, neřeší to ale příčinu problému). Narcismus pouze léčíme tak, aby byl žák schopen nalézt vnitřní naplnění a nepotřeboval stále pochvaly od jiných lidí.
Je tedy nutná ochota pracovat na sobě a akceptace myšlenky, že osobní rozvoj skrze streetgame nebude na narcismu stavět a dále jej opevňovat, nýbrž jej bořit, vést ke spiritualitě, pokoře, lásce, vzájemnosti s vesmírem…
Osvobozený narcis
Narcisté žijou ve světě kompletně podmíněné lásky. Žijí pro moment, kdy uspějí a získají respekt ostatních. Jakmile se to ale nedaří, vkrádá se do nich potlačená vina a stud. Pak mohou pít, svádět vinu na jiné, prožívat nekonečné úspěchy alespoň ve fantazii…
Když narcistům ukážete, že můžou kdykoli cítit sebepřijetí, radost a inspiraci i bez reakcí jiných lidí, bývají nadšení! Prozření, že veškerý rezervoár radosti je uvnitř nich, bývá zlomové. Na kurzech k tomu používáme dechová cvičení, meditaci, výstupy z komfortní zóny nebo například zpěv.
Narcista doteď myslel, že musí svým dokonalým obrazem manipulovat lidi, aby ho měli rádi a on se cítil dobře. Já mu ukážu, že když se správně nadechne a správně zazpívá, jeho tělo se příjemně protáhne, začne příjemně vibrovat a on se cítí perfektně nehledě na okolnosti. Je to trochu jako masturbace. Následně jej učím, jak takto technicky správně mluvit na lidi, a užívat si ne jejich reakce, ale už každý svůj nádech, každé mazlivé zavibrování hrudníku…
Tak student získá hluboký, znělý, charismatický hlas, ale hlavně kousek vlastního štěstí, které je nezávislé na názorech okolí a nikdo mu jej nemůže vzít. Platí nejen pro narcisty, ale pro každého, kdo se o ostatní stará až moc – chlapy se strachem projevit se, nervózní kluky, mocné muže s velkým falešným egem…
Výstupy z komfortní zóny fungují podobně. Nakonec jste hrdí sami na sebe a užíváte si nakažlivý mix adrenalinu s endorfinem, nehledě na to, jestli si lidé myslí, že jste cool…
Zkrátka pokud chcete ve streetgame uspět, musíte se orientovat na proces, ne na výsledky. Všímat si duchovních stavů, slunečních paprsků, adrenalinu, legrace…
Výsledky stále přijdou a vždy vám na nich bude trochu záležet, ne ale do patologické míry, která by kompletně ovládala váš pocit sebedůvěry.
Přiživte se altruismem
Žít jako parazit na úkor druhých může fungovat a někdy vám to opravdu přinese víc externích výsledků, víc majetků… Studie nicméně ukazují, že takoví lidé jsou přes vnější výsledky stále velice nešťastní.
Dělejte pravidelně dobré skutky! Když ne z etických důvodů (které psychopati moc neřeší), tak proto, že vám to okamžitě dodá spršku dobrých pocitů. Opravdu bláznivý cheat lidské biologie!
Streetgame se automaticky počítá, protože upřímný kompliment na ulici ženu vždycky potěší, a co teprve případný sex! Můžete ze streetu odejít s 0 kontakty, 0 dlouhými konverzacemi, ale minimálně víte, že jste celý den dělali dobrou věc a trochu zlepšili svět.
Top tipy pro odhození závislosti na ostatních
- vystavujte se odmítnutí a budujte rezistenci
- negativní zážitek prodýchejte a promeditujte, pak na něm najděte něco legračního – nedržte v sobě zášť vůči ostatním
- nestavte jen na výsledcích a pochvalách – zabudujte do života činnosti, které dělají radost samy o sobě (meditace, zpěv, ledové sprchy, výstupy z komfortní zóny, procházky přírodou, zvířata…)
- i u aktivit obojakých (přináší vnitřní naplnění a výsledky vnější) se orientujte na vychutnávání si procesu
- dělejte dobré skutky každý den – naučte se, že pokud něco nezištně vykonáte pro bližního, dostanete hormonální odměnu
- neberte se přehnaně vážně, dělejte si ze sebe legraci – humor sám o sobě je úžasným lékem
Pokud chcete ještě víc, tady na fóru najdete mé osobní přiznání, co se hledání slávy a pochval týče.
