Pokud žena uvidí, že nevíte, o čem se bavit, automaticky vyvodí, že máte nízké sebevědomí, nedostatek sociálních zkušeností, jste uzavření ve své hlavě, až příliš vám na ní záleží…
Nikdy nepokládejte otázku jen proto, že nevíte, co říct, a chcete, aby mluvila holka. Nesmíte mít ani nejdrobnější pocit, ani jedinou myšlenečku doma před rande, že potřebujete udržovat konverzaci nebo že ticho je trapné. To byste prohráli už dávno předem.
Ženám pokládejte otázky ze tří důvodů. Abyste:
- zjistili, zda jsou pro vás dost dobré – vysoké nároky jsou totiž sexy
- zajistili logistiku – kolik máte času, kde budete mít sex, jak se tam dostanete…
- nechali je snažit se o vás – čím víc žena investuje, tím víc si vás bude vážit
Musíte se tedy ptát z pozice, kdy předpokládáte, že holka už je sbalená a teď musí ona sbalit vás. Ne z pozice, kdy se v konverzaci „snažíte přežít“.
Na co se ženy neptat:
Osobní stalkerské dotazy typu „Kde bydlíš?“ nebo „Jaké máš příjmení?“
Extrémně nudná témata, jako: „Máš toho ve škole hodně?“
Ani cokoli, kdy byste u holky hledali pochvalu a povzbuzení, třeba: „Co si o mě myslíš?“, „Můžu ti dát pusu?“, „Nevadilo ti při sexu, že mám malý penis?“
Takové otázky můžete použít, pouze pokud jste pokročilí a děláte to jako parodii. Třeba: „Kde bydlíš? Jakým heslem se u vás vypíná alarm?“
Na co se ptát:
Spojení nevybudujete tak, že se rychle zeptáte na spoustu osobních věcí. Mnohem lepší je chovat se přirozeně, jako byste se znali odjakživa. Místo, abyste rande pojali jako pracovní pohovor a nervózně se ptali: „Tak… Co dělají tví rodiče?“, můžete na začátku říct: „Jaký jsi dnes měla den?“ Okamžitě ucítí blízkost.
Abyste zjistili, jestli je pro vás žena dost dobrá, a nechali ji snažit se o vás, použijte třeba: „Sportuješ?“
„Hraju volejbal,“ odpoví například.
Její snahu odměníte dotekem – zmáčknete jí ruku a dáte jí úkol: „Zatni biceps!“ Uvidíte, jak se jí dotek líbí. Když ne, pustíte ji a odtáhnete se od ní. Když se tváří extrémně nadšeně, můžete ji sáhnout na nohu: „Zatni kvadriceps!“ Odměňte takto každou její snaživou odpověď dotekem, a brzy jste u líbání.
Vždy musíte stoprocentně zjistit, jaké jsou logistické podmínky. Tedy kolik má času, jak daleko to má domů, s kým bydlí, pokud je to v klubu, co dělá zítra ráno… V Praze je vždy jednou z mých prvních otázek: „Jsi odsud?“ Pokud ano, můžu s ní na rande kdykoli. Pokud za dva dny odjíždí, máme na sex jen dva dny a tomu musím přizpůsobit plány…
„Jsi odsud?“
„Ne, z Norska.“
„To je super, takže jsi bohatá!“
„No jo…“ chlubí se mi a já ji za to pohladím.
„Kolik dní ještě budeš v Česku?“ zjistím nejdůležitější. Pak už ji můžu škádlit: „Je pravda, že Švédi a Norové se nesnášejí a pořádají vikingské války?“
Rozhodně neprohloupíte, když o logistice povedete většinu konverzace, protože to je jediné téma, které naprosto nesmíte vynechat. „Co jsi dělala, než jsem tě oslovil?“ Pokud čeká na přítele, musíte si se sváděním pohnout a zřejmě půjdete jen po telefonním čísle, kdežto pokud znuděně nakupuje, může vás vyhonit v kabince…
„Jak moc jsi vyspělá? Bydlíš už sama?“ lze skloubit její investici se zjišťováním logistiky (jestli půjdete k vám nebo k ní).
A nakonec můžete nahazovat také hravé, originální otázky, které nejsou o práci nebo škole. Když oslovím dvojičku kamarádek, zeptám se: „Na kolik procent jste lesbičky?“ Obvykle se začnou provinile smát. Případně mě jedna otestuje a důrazně řekne: „Na nula!“
Já se začnu smát: „Když jsi řekla nula, tvoje kámoška se zatvářila strašně zklamaně! Neeeeee, teď ji musíš obejmout!“
Neptejte se, jen abyste udrželi konverzaci. To dělají nezkušení zoufalci. Je to poznat, smrdí to na sto honů. Nebuďte otázkami nudní, nepříjemně osobní ani nehledejte ujištění. Místo toho dotazy přetavte ve svou zbraň, jak kontrolovat konverzaci a vybudit holku ke snaze. Pamatujte, že jediné, co od ní doopravdy potřebujete vědět, je logistika – jedině tak naplánujete průběh od oslovení až do postele.
