Lidé jsou hodnější, než si zřejmě myslíte – StreetGame.cz
Sexy anděl

Lidé jsou hodnější, než si zřejmě myslíte

Lidé mají obrovský potenciál pro dobro i pro zlo. Rozhodně nejsou ani úplní svatouškové, ani zcela zkažení. Jak moc jim tedy věřit? Když budete příliš naivní, často se spálíte. Když podezíraví, strávíte život zbytečnými obavami a často tím lidi k nepřátelskému chování ještě vyprovokujete. Jak moc očekávat dobré, a jak moc zlé? Kde je ten sweet spot? Většina jej odhaduje špatně.

Hrůza prázdného obličeje

Vždy, když jsem někam šel, nebo jel autobusem, lidé se na mě neusmívali, nemávali a nezdravili mě. Tvářili se neutrálně a většinou dělali, jako bych tam nebyl. Nebo čekali, až vystoupím, až přejdu přes přechod, až si namarkuju zboží, až jim uhnu…

Z toho jsem vyvozoval, že mě neznámí lidé nemají moc rádi. A vůbec, ty jejich kyselé ksichty, nejsou to žádní sympaťáci…

Vše se změnilo, až když jsem začal dělat streetgame. Zjistil jsem, že jakmile někoho oslovíte, okamžitě začne být přátelský, věnuje se vám a je připraven poradit vám třeba s cestou.

Po tolika promarněných letech jsem si to konečně uvědomil! Kolemjdoucí na mě nejsou naštvaní! Prostě se tváří neutrálně, a neutrální výraz člověka není zrovna zvavý. Ale tam uvnitř jsou dobří a jen co navážete kontakt, výjde to na povrch.

Jen je třeba navazovat kontakt často, abyste si to stále udrželi v paměti!

Tři přístupy k ostatním

Existuje velká množina lidí, kteří jsou příliš podezřívaví. Předem čekají, že je ostatní nebudou mít rádi. Že je budou soudit, pokud si třeba v autobuse začnou zpívat. Soustředí se na to, jak jim ostatní zabírají prostor… Zkrátka si k ostatním udržují negativní postoj.

Dál malá množina lidí, kteří to mají správně – trefili sweet spot a většinou nejsou ani moc nepřátelští, ani přehnaně naivní.

A nakonec množinka lidí, kteří nepoznají nebezpečí, pozvou si domů zloděje, provozují sex bez kondomu, vstoupí do všech místních pyramid, platí za holky, které s nimi nespí…

Cílem není být co nejnaivnější. Cílem je dostat se doprostřed na sweet spot. Jelikož ale málo kdo je příliš naivní, většina lidí se tam dostane právě skrze větší důvěru k ostatním.

(Problémem sweet spotu: každý si myslí, že je na sweet spotu. Každý se rozhoduje, jak nejlépe právě dokáže. Paranoik si myslí, že válka s celým světem je sweet spot. Řešení už brzy…)

Potenciál lidí pro zlo

Delfín nemá ruce a když se rozhodne páchat zlo, nepoplave strojit atomovou bombu nebo zosnovat genocidu Arménců… Každý živočich pomáhá, když je to výhodné, a ničí, když je výhodnější to. Jen lidská kombinace inteligence a šikovných rukou je obzvlášť nebezpečná…

Kdyby se eskymák rozhodl z morálních důvodů nejíst maso, zemřel by hlady. Kdo byl pacifistou natolik, že se odmítl bránit, byl evolucí vyhlazen.

A na druhou stranu, kdo se projevoval příliš nepřátelsky, byl zapuzen kmenem a odsouzen na smrt (případně i kdyby celý kmen zavraždil, stále by byl sám odsouzen na smrt). Zdraví komunity je nutné pro vlastní fungování jednotlivců. Proto máme vrozený soucit, altruismus, vrozený dobrý pocit z pomoci druhému…

Evolučně organismy vždy potřebovaly najít sweet spot mezi spoluprácí a válkou. I lidé dělají, co je zrovna třeba.

Důležité je uvědomit si, že volí agresi, hlavně když jsou k ní zatlačeni. Kdo má naplňující práci, dostatek žen, jídla a zeleně, bude automaticky problémy řešit jinak, než sexuálně frustrovaný lenoch se závislostí na omamných látkách.

Hojnost vede k přátelštějšímu postoji. A zároveň pozitivním pohledem na život ostatním komunikujete, že vy tuto hojnost máte.

Když tedy ustoupíte ze svých paranoidních pozic, automaticky přilákáte více žen, více přátel, více pracovních nabídek…

Příznaky, že jste příliš paranoidní

Když na kurz přijde paranoidní žák, děsivé je, že to nepoznám až po půl hodině nebo pěti osloveních… Většinou mu to okamžitě sálá z očí.

  • pokládá otázky jako: „A opravdu to může fungovat?“
  • jeho oči jsou nedůvěřivé nebo vystrašené
  • jeho pot smrdí po kortizolu, který po troškách vylučuje celé dny
  • předem jde do oslovení s tím, že „to bude asi kráva a odmítne ho“
  • když oslovuje holku, má pocit, jako by vykrádal banku
  • nálada je nakažlivá, takže holku vůbec nevěří jemu, místo spojení má vzájemný odstup
  • když oslovuje holku před lidmi, očekává od nich spíš problémy, než že by ho podpořili
  • každý se o něj doměle zajímá, každý tu je, aby ho dostal, načapal, prokoukl…

Pokud máte byť jediný z těchto příznaků, je třeba s tím něco rázně udělat. Životní zkušenost člověka by se NEMĚLA podobat válce. Neměli byste trávit čas vytvářením ponurých teorií o tom, kdo vás nemá rád, když doopravdy vás nikdo neřeší.

A hlavně, lidé jsou připraveni chovat se k vám oběma způsoby. Záleží na tom, jak si začnete. Pokud si je předem označíte jako nepřátele, brzy z mnohých nepřátele opravdu uděláte. Paranoik vlastně jen čeká, kdy ho někdo zradí, víc než dobrý výsledek si chce „potvrdit svou teorii o zrádných lidech“.

A naopak, pokud ke všem budete přátelští, aniž byste za to něco chtěli, lidé si vás brzy oblíbí.

Jak najít správnou míru

Sweet spot si nemůžete tipnout. Nestačí teď odejít s rozhodnutím: „Ok, ode dneška se budu snažit očekávat od lidí trochu víc dobrého.“

Nevěřte tomu, pochopte to!

Když začnete sami dělat streetgame, sami rychle uvidíte, jak přátelští lidé po oslovení jsou. A také, že když oslovíte holku v autobuse nebo si tam začnete příjemně zpívat, nikdo vás za to neodsoudí. Spíš si nebudou všímat, občas se někdo usměje, někdy dokonce přidá vtípek…

Abyste vykalibrovali cokoli, abyste našli sweet spot v čemkoli, potřebujete hromady vstupních dat!

Komunikujte s lidmi a brzy uvidíte, že jsou jako vy. Také mají své sny, své strachy, taky nakonec prostě chtějí být šťastní.

Zaujal vás článek?

Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám pomůže získat sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami a třeba i vysněný vztah.

Zanechte komentář:

7 komentářů
Michael napsal 16.7.2017

Ahoj, zajímavý článek nad kterým se každý jistě zamyslí, jen si dovolím nesouhlasit s tím vrozeným altruismem. Doporučuji přečíst Sobecky gen. Ano, všechno to jsou jen teorie, ale zní reálněji, že se všichni rodí jako sobci a jsou kulturou ovlivňováni, usmernovani k altruismu, neboť je to i pro ně výhodnější, než že se s tím rodí. V celku to nijak nevyvrací tvůj článek, jen to bere trošku z jiného úhlu a dává možnost to více rozvést a třeba pochopit souvislosti trochu jinak :-)

Odpovědět
Princ napsal 16.7.2017

Altruismus je opravdu vrozený a vlastní i zvířatům, mluví o tom i Dawkins, autor Sobeckého genu. Je to vlastně „sobecký altruismus“, protože zvířeti v rámci komunity získá oblibu a vracení laskavostí nazpátek. Vídáme ho všude, u primitivních kmenů, u opic, u lvů…

Jedná se o sobecké geny, ne nutně sobecké živočichy. Pokud mu to pomůže, gen často svého nositele obětuje (např. když se matka obětuje pro dítě, samotná existence homosexuality…).

Odpovědět
Princ napsal 17.7.2017

Myšlenka, že lidé se rodí sobečtí a společnost z nich dělá altruisty, je mimochodem velice stará, ale s evoluční biologií nemá nic společného.

Stejně tak opačná myšlenka, že lidé se rodí dobří, a společnost z nich dělá zlé, je mylná.

Naší biologickou podstatou je hlavně přizpůsobivost. Rodíme se s agresí i láskou.

A když strávíš nějaký čas meditací (hlavně pokročilé formy, jaké děláme, přímo venku mixnuté se streetgame), také uvidíš, že tvou podstatou rozhodně není sobectví.

Odpovědět
Honza napsal 19.7.2017

Ahoj,
výborně napsaný článek.Osobně si nemyslím, že altruismus je pevně zakořeněn v každém z nás. Ano, je zcela určitě naší součástí, ale neznám moc lidí, kteří by se chovali altrusisticky. Spíš mám takovou zkušenost, že se lidé chovají egoisticky.
Asi to záleží i na každém z nás, jak se rozhodneme vycházet a zacházet s ostatními a sami se sebou.

Odpovědět
Princ napsal 28.7.2017

Chytří psychopati řídí velké korporace, hloupí jsou ve vězení.

Pokud někoho prokoukneš jako zcela egoistického, je to jeho hloupost, zvolil špatnou strategii.

Chovat se ke všem přátelsky je mnohem výhodnější. Nikdy nevíš, na koho narazíš. Proto evoluce zvířata obdařila soucitem, radostí z pomoci ostatním…

Pokud ale za nepřátelskou považuješ většinu lidí, doporučuji znova to, co v článku: více streetovat.

Odpovědět
markulin napsal 28.7.2017

Neveříci Tomášové byli měli pochopit,že nás život tvoří naše přesvědčení v hlavě,budešli nejistý,mít strach z žen nebo s nima vychcávat,přesně takové ti budou chodit do cesty..Oni to cíti po 2-3sek.Využiji jí tě ,zneužují,vyjebají..Omlouvám se za ty slova.budeš li vyzařovat nadhled,sebědomí.vnitří rozhodnost,lásku…Začnou tě dobývat hvězdy..Spolu se streetgame si každý přenastaví své přesvědčení o ženách a je to o rozhodně příjemnější než rgresivní terapie..

Odpovědět
Alena napsal 5.8.2020

Sweet spot je pod 4. bederním obratlem, abdominální aorta. A nejsnazší cesta k srdci je mezi 4. a 5. žebrem. :D

Odpovědět
Odešlete odpověď