Krev a slzy streetgame

Ono asi ženským tu nevěru nelze moc vyčítat. Kdyby se ony nabízely a aktivně balily chlapy, kur*ili by se chlapi skoro všichni a hned by měnili, jakmile by se naskytla lepší. Člověk si holt váží víc toho, o co musí bojovat. Viděl jsem to i u sebe, rozdíl když jsem se o tu holku snažil (první případ) a když se mi do postele nacpala doslova sama (případ druhý).
Byť beta-samec, o nějakých ideálních vztazích už moc iluze nemám dávno. Holka se kterou jsem o to v devatenácti přišel byla tou dobou zadaná, viděl jsem ji poprvé v životě a znal pár hodin nazpět. (Ne že bych si stěžoval, ale tehdy mi k tomu dost pomohl chlast, 100% střízlivý holku neoslovím.) Nicméně jsem si řekl že holka co se nechá ojet na počkání je asi dobrá fakt jen na sex.

S dalším kusem jsem měl paradoxně opačný problém co jiná beta: Oni mají vztahy bez sexu.
Ale ta holka chtěla JENOM sex. Resp. to byla extrémně psychicky labilní blbka, která mne chtěla jako oporu když se zrovna sesype a „před lidma“ se ke mně moc nehlásila. Samozřejmě že bych do toho nešel, kdyby mi v soukromí nepodržela na počkání několikrát do týdne. (Jako student LF jsem stejně na nějaké randění a chození za ručičky neměl čas.)
Akorát mne kardinálně s*alo že to za mými zády dolejzala za bývalým (který ji soustavně posílal do hajzlu, protože v té době už měl náhradu, jestli ji párkrát ohnul nevím, bylo mi to celkem jedno protože jsem ji měl tou dobou kvůli jejímu chování už jen na sex.)

Bylo by to bývalo fungovalo delší dobu, ale kvůli výše zmíněným problémům jsem ji poslal velmi rychle do háje. Celkem sranda byla, že čím víc jsem na ni s*al a měl ji jen na sex, tím dotěrnější byla, když jsem se snažil zpočátku ten „vztah“ udržovat na nějaké úrovni, to za tím svým ex. lezla doslova furt. Nicméně jsem za tu zkušenost rád, otevřelo mi to oči.

Ehm, tak nevím, dva dotazy na Prince:
1. Je „monogamní“ vztah s holkou kde je nějaký vzájemný respekt, rozumíme si, jsme si navzájem oporou, nemáme potřebu se podvádět (nepočítám teď flirt a doteky, myšleno že nebude „mimovztahový“ sex) těžké sci-fi se kterým se mám rozloučit a brát holky jen jako takovou zábavu, něco co můžu bez problémů nahradit, nebo je nějaká střední cesta mezi „betou“ a děvkařem?
2. V případě že není a za dva roky co skončím LF si zaplatím kurz, je povoleno před oslovením zkonzumovat přiměřené množství Tequily proti trémě? :D (teď během školy na ženské fakt nemám čas ani náladu)

Tenhle článek se mi hodně líbí.
Je fajn vědět, že třetí fáze je běžná. Štve mě, že mám dost dlouhé „SG dospívání“, ale věřím, že do konce prázdnin budu mít tuto fázi za sebou – za žádnou cenu nemám v plánu skončit. Přijde mi to stejné, jako popřít vědění, že se můžu dívat na svět a už se nikdy nedívat.

To Princ:

Každý to bereme trochu jinak. Pokud tu holku mám rád a záleží mi na ní and shit, tak nemám potřebu ji podvádět. (Neber to jako moralizování, ale pokud tu holku miluju, tak nechci dělat něco, co by jí ublížilo, jasně, mohl bych to tutlat, ale provalit se to může…) Navíc je mi 23 a už teď nejsem „sex machine“ co to potřebuje furt, takže myslím že ve věku 50-60 na to asi stejně nebudu mít moc chuť.

Na druhou stranu, pokud je mi ta holka „u p*dele“, její kecy mne dovádí k šílenství a v hlavě má totálně vymeteno, ALE toužil bych ji opíchat, tak tam ji asi „podvedu“ s čistým svědomím. (Ta bloncka se kterou jsem přišel o panictví byla typická ne zrovna inteligencí obdařená 16tka, barbína poslouchající Justina Biebera, já metalák, myslíš že jsem byť na sekundu uvažoval že bych s ní chodil?!)

Čili ve zkratce:
1) Pokud chci holku jen na sex, je mi úplně ukradená její povaha, zájmy apod. a, kdybych byl alfa, tak bez keců po sexu s ní hledám další „oběť“. Takové holky beru jako nástroj na „vyblbnutí se“ než narazíš na nějakou co ti stojí za vztah.
2) „Přítelkyně“ něco jako vztah ve smyslu že do té holky investuju čas a energii a budu trpět její nálady a tolerovat její chyby, tak u téhle holky je vzhled jen jednou z kritérií a ani zdaleka není nejdůležitělší. Záleží zda si s tou holkou mám co říct a zda to není úplná kráva. (Ale jasně, pokud při pohledu na ni nemám touhu z ní vy***at duši tak to materiál na vztah taky není.)

JInak jasně, seschlou padesátku by asi nechtěl píchat nikdo :D Nicméně by se hodil trik co používá kámoš, vždy se dívá na matku dotyčné, zda je ještě „šu*atelná“ protože to je takový předobraz jak ta holka bude časem vypadat. Někdo by mohl argumentovat že je to vůči ženským hnusné, že je nikdo nechce jakmile krása pomine, ale svět není pohádková říše. Dokud jsou mladé tak maj (ty hezký) skoro všechno bez námahy, na druhou stranu, jim nejlepší roky trvaj krátce, nám chlapům, dbáme-li o sebe, nejlepší roky nemusí skončit nikdy a není problém v padesát sbalit dvacítku.

Skvělý článek :) puberta (odpadlictvi) je velky problém. Nejtěžší je přiznat si, že je člověk i po roce (když už nabude iluze, že to umí) vlastně pořád na začátku… že sex na instantní rande nebo líbání se s pěti holkama za večer nic neznamená.

To je pro mě teď momentálně ta největší rána když zjišťuji, že co jsem považoval za úspěchy a chlubil se s tím je vlastně úplně normální.

Myslím že se v něčem pletete. Lidi v padesáti na sex mají chuť – říká se tomu druhá míza :D
A jo ženy můžou být atraktivní i v padesáti, když o sebe dbají. Moji mámu nedávno nabaloval podstatně mladší chlap, no nepoznal pravý věk.
Šukat můžete i v 60, záleží jen na kolik se cítíte a kolik máte elánu. Věk je jenom číslovka :D

Čau. Lze tu temnou fazy prekonat cca do roka az tri let ? Diik

To je sice pravda, ale jsou to spíš výjimky zdá se mi. Ale ony dneska už ani 16tky nejsou nic moc kolikrát, špeky z mekáče, mastné vlasy, v hubě cigareta. Kolikrát se mi na koupáku zdá, že půlka tamních ttřicítek atraktivitou ty kuličky strčí do kapsy. Asi je čas přeorientovat se na MILFky.

Jinak jestli je „spaní s pěti holkama“ norma a standard, tak jsem v klidu, mám nižší cíle 😀 bude mi stačit pár milenek až budu MUDr. Na vyblbnutí se mimo ordimační dobu. Na vztahy kašlu, nechci vychovávat cizí děcko. Jen jestli tou dobou už jako 26letej kmet s lehce autistickými sklony budu mít ještě naději.

Čau, super web, dobré články.

Základní problém vidím v tom, že je to pro lidi, kteří jsou silně motivováni na sobě pracovat, což většina není.

Např. často zmiňujete zdravou stravu a cvičení, což asi není až tak geniální myšlenka, každý ví že by to měl dělat, ale většina lidí má v dnešní době nadváhu a když už náhodou začnou cvičit tak zase brzo přestanou (v lednu fitcentra přeplněná, v únoru už tam půlka tech lidí není).

Zkrátka většina lidí to nikdy nedokáže, každý má své limity.

Spoustě „líným“ lidem streetgame může jít o dost líp, než přemotivovaným jedincům.

Ona ta velká posedlost na sobě pracovat často má své „ošklivé“ příčiny a emocionálně zdravý líný člověk, tak nemusí řešit spoustu bloků a limitů, haha :)))