Kdo je Princ – StreetGame.cz

Kdo je Princ

Princ je hlavním instruktorem StreetGame.cz, který osobně vytrénoval všechny ostatní instruktory (Magic, Zeph, Lucas) a dlouhodobě dohlíží na jejich kvalitu. Se sváděním začal před 10 lety, kdy jako nepolíbený panic oslovil první holku na ulici. Když ucítil, jaký vliv to má na jeho zdraví, náladu a kvalitu života, od té doby s každodenní streetgame nepřestal.

Napsal už 4 knihy o svádění, z nichž v komunitě nejvíce zkultovněl Instruktorský manuál. Osobně venku trénoval stovky žáků, a v podstatě všechna známé jména komunity, od Adama po Zepha. Dá se považovat za největšího popularizátora streetgame u nás. Za své speciality považuje překonávání strachu, oslovování v těch nejšílenějších situacích, dotekové systémy na streetgame a aplikaci mindfulness-based psychologie do svádění.

Princ je zadaný – konkrétně ve volném vztahu, který mu umožňuje trojky s přítelkyní nebo balení jiných holek. Mezi jeho zájmy patří vše, o čem mu v průběhu let přišlo, že by se sváděním mohlo nějak souviset: meditace, posilování, zpěv, bojové sporty, oblékání, četba a biohacking. Ze své práce má nejraději vedení individuálních kurzů 1 na 1 a přednášení pro velké sály. Krom žen miluje adrenalin obecně, slunce a přírodu. Cení si hravosti a zvědavosti.

Zeph o svém prvním kurzu s Princem natočil více než patnáctiminutový rozbor plný šílených historek:

Zajímavosti:

  • denně zkonzumuje půl kila lesního ovoce, zejména ostružin
  • svých téměř 500 článků (a dalších 130+ nevydaných, které neprošly jeho kontrolou kvality) napsal na slunci obklopen desítkami svých květin, zatímco pil zelený čaj nebo stoprocentní surovou čokoládu
  • první sex (milník, který dne mnozí studenti protnou na prvním kurzu) měl až po více než roce streetgame
  • dodnes čte všechny maily, které chodí na [email protected]

Popis se může lišit, protože každý rok se Princ vlivem vší té transformace totálně změní.

Prince je možné osobně potkat na akcích vypsaných v našem Kalendáři. Níže si s ním také můžete objednat skype:

Názor ženy

„Zamilovat se do Prince je…složité. Nemůžete se jen tak, beztrestně, bez následků, zamilovat do někoho tak dokonalého. Obzvlásť když vy jste tak moc nedokonalí. Ve spojení s Princem se každému pravděpodobně vybaví pohádka. A opravdu, občas si přijdu jako v pohádce. Je to tak strašně moc krásné. A často jsem tak moc šťastná. Ale ne vždycky je to takové. Občas to bolí. Hodně. Ale i tak to prostě stojí za to.

Miluju jeho úsměv. A jsem strašně moc ráda, že už jsem přišla na to, jak mu ho vykouzlit na tváři. Taky miluju jeho oči. Často jsou hodně vážné, někdy hodně hodně veselé. On je obecně někdo, kdo většinu svých emocí skrývá v očích. Je vcelku těžké se v nich vyznat. Miluju, když docvičíme, jen ležíme na zemi a on mě drží za ruku. Miluju, když se mi snaží něco vysvětlit…sice si přijdu strašně moc hloupá, ale ta jeho zapálenost pro to je tak strašně nakažlivá. I když to on neví. Nebo to alespoň netuší u mě.

Zbožňuju když zpívá. Má ten nejkrásnější hlas na světě. Možná jsem jen oslepená city, ale prostě to tak..no, cítím. Miluju, když mě odnáší do koupelny. Nebo do kina. Nebo na plese. Nebo, když mám podpatky a on mě odnese domů, protože já už nemůžu. Miluju, když vedle něj můžu spát. Neznám lepší pocit. Byly doby, kdy jsem nesnášela, když jsem musela u někoho přespat. S ním je to úplně jiné. Ten pocit, když se probudíte a víte, že je vedle Vás a že se vám nic nemůže stát, že Vám nikdo neublíží. Ani zlé sny. Nikdy se mi nezdají zlé sny, když jsem u něj.

Miluju, když mě sprchuje a pak mě utírá. Přijdu si vždycky jako malá, ale tak strašně moc milovaná a v bezpečí. Celkově, když spolu kdekoli jsme, cítím tak velké bezpečí. Přijde mi, že bych mohla udělat úplně cokoli a nikdy by se mi nic nestalo. Protože je tu on a on by nedopustil, aby se mi něco stalo. Miluju, když mě prosí, abych si koupila další zmrzlinu. Sice mám pak výčitky, ale ten úsměv za to prostě stojí. Jsem strašně šťastná, že před ním můžu jíst jako úplné prasátko a on se tomu směje, místo aby mě odsuzoval.

Miluju jeho výraz, když ho něčím překvapím. Když mu přinesu oběd. Když na dřepech dám větší váhu, než jsme předpokládali. Miluju, když on překvapí mě. Nejvíc na světě. Nikdy nejsem šťastnější. Když mi dá tulipány, když se můžeme vidět den navíc. Když mi udělá kuře. Když mi zčistajasna napíše, že mě moc miluje. Vím, že často dávám strašně málo najevo, jak strašně moc ho miluju a jak strašně moc pro mě znamená. Ale to je tím, že to ještě sama nemám v hlavě srovnané.

Je tolik věcí, které na něm miluju a nikdy bych nemohla vypsat všechny. Je to nejdůležitější v mém životě, i když si to nemyslí a nevěří mi to. Kéž bychom spolu byli napořád.“