Přijít s vlastní technikou na balení holek. Zanechat po sobě dědictví. Změnit způsob, jakým hrajeme hru. To je sen mnoha a mnoha streetařů. A krásný sen, sen pro který stojí za to žít! Sen, který vás bude den za dnem motivovat k hravé akci! Je strašný rozdíl mezi holkou, která vás sleduje něco přeříkávat, a holkou, která vás vidí uprostřed uměleckého procesu! A i když vás 20 holek odmítne, vrátíte se se skvělým pocitem: „Zjistil jsem, co nefunguje!“
Vlastní styl ale některým lidem slouží i jako výmluva…
„Zastavit holku uprostřed ulice, to není můj styl, já bych se tam rád nějak plynule a přirozeně nachomítnul…“
„Chodit do klubu není můj styl…“
„Já jsem introvert, balit holky na ulici není můj styl…“
Vězení strachu a pohodlí
Váš herní styl by se neměl odvíjet od toho, čeho se bojíte! Čeho se bojíte, to byste měli co nejrychleji vyřešit, a dopřát si trochu svobody! Kde chceme improvizaci, hravost a kreativitu, musí být nejprve uvolnění. V šíleném stresu se těžko něco vymýšlí.
Místo, abyste koumali, jak tančit v řetězech, přetrhejte řetězy!
Tvorba vlastního dědictví je o tom, co vy, vaše jedinečnost, vaše speciální znalosti z jiných oborů, mohou nabídnout hře. (Mimochodem dokud jen přemýšlíte, co může hra nabídnout vám, nikdy to nerozlousknete…)
Děláte parkour/meditaci/medicínu/poker/potápění/kytaru/návrhářství/básně/filosofii/…/…/…?
To si pište, že tam najdete spoustu inspirace pro přenos do streetu!
Když mi Magic půjčoval knížku o pokeru, hned jsem po přečtení přišel s 2 novými technikami. Oba jsme si volali o tom, jak potápění s přístroji pomáhá zvládat tlak v oslovení (tam totiž taky nesmíte zpanikařit a „vynořit se“).
Můj učební styl stojí na tom, že jsem býval částečný autista, měl sociální fóbii, a dokážu tyhle věci účinně učit i lidi, kteří jsou na samém začátku (EQ 0%, strach 100%). Rozumím do hloubky psychologii, biohackingu, meditaci, lidskému hlasu, oblékání a silovém tréninku, a z toho čerpám. Nerozumím ale všemu a je ještě spousta oborů, které lze pro streetgame kreativně využít, a vy to můžete zařídit.
Zjistěte, co hrají ostatní
Herní styl se netvoří podle toho, čeho se bojíte, a neměl by se tvořit ani podle toho, co neznáte. Pokud se do streetgame vrhnete bez učitele, s největší pravděpodobností po pár letech tvrdé dřiny vyvinete několik funkčních technik… které jste se mohli rovnou naučit na prvním kurzu.
„Ale objevovat to sám je větší adrenalin!“
Podle mě je větší adrenalin, a hlavně víc pomůže lidem, když se nejprve naučíte, co hrají ostatní, a pak se snažíte přijít s něčím doopravdy novým. Znovu objevovat kolo mi nepřijde tak vzrušující, jako doopravdy posouvat hru.
Jedna z prvních věcí na cestě mě, Magica a dalších skvělých baličů bylo „sbírání parťáků“. Ono funguje opravdu velké množství technik a stylů. Je dobré prozkoumat, co je spojuje, a která pravidla jsou naopak zbytečná, protože je hodně lidí dokáže porušit (např. „Usmívej se/Neusmívej se“ – obojí ve vhodném kontextu funguje). Vhodný challange: zkuste si postupně zastreetovat s 50 různými lidmi. S každým poladíte trochu jiný úhel.
Techniky vznikají v akci
Náhodou něco řeknete a má to takový úspěch, že to začnete dělat s každou třetí holkou… Uvědomíte si, PROČ to fungovalo, a jste na stopě nové techniky…
Opravdu nemá cenu vymýšlet doma hlášky. Jděte ven a tvořte tam! Jako pianista skládá u klavíru a hraje si, co by mohlo fungovat, my tvoříte své umění venku s holkama. Jako pianista nelituje žádného škaredého tónu, pokud pak místo něj najde libozvučný, ani mi nelitujeme žádného odmítnutí.
Nepodceňujte svou četbu
I když se finální proces odehrává venku s holkama, sbírejte průběžně „hrubé“ vědomosti, hrubou slovní zásobu v knihách a na přednáškách. Jak jsem předeslal dříve, jsem velký fanda celostního přístupu a integrace jiných oborů do streetgame. Cestovat, číst, streetovat, prostě akumulujte zážitky. Co nejvíce vstupních informací, ať se to ve vás může unikátně promíchat!
Budu upřímný: hru většinou posouvají inteligentní lidé s láskou pro streetgame. Kdo je moc hloupý, může stále mít hromadu holek, jen z toho těžko bude syntetizovat nějakou techniku pro ostatní. Ano, socializace a sex mu kognitivní výkon zvýší, ale stále je třeba ideálně i číst a tříbit se.
Jistím vás
Streetoval jsem se stovkami, brzy tisíci lidmi, a viděl mnoho věcí fungovat i nefungovat. Svůj systém jsem záměrně navrhoval tak tolerantně, aby se do něj všechny ostatní styly vešly. Aby žádné pravidlo nebylo zbytečné a neomezovalo vaši kreativitu.
Vemte si ode mě, co potřebujete, a zkuste to rozvinout! Zkuste udělat věci, které Princ ještě neudělal! Sdílejte je s ostatními v denících, a nechte zase příští generace, ať je rozvíjí dál!
Díky tomuto přístupu jsme už kompletně rozlouskli mnoho problémů od: „Co ženy doopravdy chtějí?“ po „Jak si introvert se sociální fóbií může vytvořit harém?“, a pomohli mnoha mužům, kteří byli ještě ve 20 panicové a možnost lásky, rodiny, dětí… už odepsali.
Kam nás tato kreativní cesta zavede dál? Je to i na vás! Pojďme si svádění hlavně užít, a tvořit!
