Jak se vyrovnat s odmítnutím a zvýšit tím své sebevědomí – StreetGame.cz
Nedostupná blondýna odchází

Jak se vyrovnat s odmítnutím a zvýšit tím své sebevědomí

Oslovování neznámých žen na ulici buduje sebevědomí jako žádná jiná aktivita známá člověku. Mechanismy, které za to můžou, jsou různé. Prvotní překonání buduje vůli (čelní mozkový lalok) téměř rychlostí světla. Holky odměňují veselé chování a trestají sebelítost, čímž člověka vyloženě trénují ke štěstí. Adrenalin představuje hormon přítomnosti, který člověka donutí opustit ohrané smyčky myšlenek a fungovat plně teď a tady. Zkouška dospělosti je zapotřebí k plné vyzrálosti v muže. Ale hlavně: nejvíce sebevědomí utužují odmítnutí!

Připadá vám to neintuitivní? Čekali byste, že z odmítnutí sebevědomí spíše klesá? Začněme tím, co se v těle během streetgame vlastně děje:

Oslovit poprvé neznámou ženu je pro většinu lidí poměrně obtížné. Zvlášť, pokud chodili na střední školu plnou kluků, hodně času tráví u počítače nebo dokonce pracují jako programátoři. Dostat se ze své hlavy pak bývá trochu oříšek.

Lidstvo totiž strávilo většinu své historie životem v malých tlupách. Následujících pár tisíc let ještě nestačilo k tomu, aby se gen lidí podstatně proměnil. Oslovit zadanou holku, být odmítnutý před ostatními, přijít o společenský status… V tlupě znamenalo vyloženě ohrožení života. Proto dodnes ze začátku trpíme na evolučně zakořeněný strach z oslovení.

Žijeme ale dávno v anonymních městech, kde nám při streetgame nic neohrozí. Chce to jen dát mozku dostatek vstupů, aby si upravil informace a nervozitu snížil na odpovídající úroveň (tedy jen kapku vzrušení, jako když potkáte kamaráda nebo vám přijde balíček z eshopu).

Trik je v tom, že aby nervozita odešla, vůbec nemusíte holku sbalit!

Mozek se primárně bojí smrti, snížení šance na rozmnožení a snížení statusu. Po každém oslovení, ve kterém neumřete, vaše nervozita poklesne. Může vás odmítnout 30 holek za sebou, ale doma stejně zjistíte, že sprcha je stejně příjemná jako dřív, jídlo stejně chutné, peřina stejně pohodlná…

Ze začátku se na streetgame nejdete naučit, že každou holku, kterou oslovíte, hned sbalíte. Jdete zjistit, že se vám po oslovení nic nestane.

Občas si někdo najde sex nebo i přítelkyni hned na prvním streetu. I když ale pár holek potěšíte, jedna vám třeba vynadá, nějaké vás vyignorují… Strach se sníží a vaše představy o světě zásadním způsobem vylepší. Najednou na vlastní oči vidíte, že si můžete dělat, co chcete, a nikdo se nestará. Neexistuje nic, co by vám bránilo jít za hezkou holkou a jen tak ji oslovit. Nikdo vás nedrží.

Už vím, že každé oslovení, které udělám, buduje sebevědomí. Co ale ty tvrdší odmítnutí?

U odmítnutí vše funguje naprosto totožně. Když vám nějaká holka poprvé vynadá, může to zamrzet. Ultimátně se vám z toho ale nic nestane.

Špatná reakce na kritiku je jen dalším evolučním pozůstatkem z pravěkých dob, kdy na tom záleželo, kdy tlupa představovala celý váš svět a neexistovali neznámí lidé.

Dnes se váš přizpůsobivý mozek potřebuje aktualizovat a naplno si uvědomit, že když vám pár holek, které už nikdy neuvidíte, ukáže prostředníček, nebude to na vás ve výsledku mít žádný vliv.

A tak si streetař díky každému odmítnutí buduje trochu rezistence vůči špatným reakcím. Ta se pak přenáší i do zbytku života. Kdykoli vás někdo nebude mít rád, bude na vás křičet, pomlouvat vás… Už to s vámi nehne.

Každé odmítnutí se podobá bicepsovému zdvihu pro váš mozek. Když jich za den nasbíráte dostatek, zesílíte a vytvoříte si odolnost. Postupně unesete více a více.

Jak vstřebat odmítnutí SPRÁVNĚ

Nebuďte naivní. Odmítnutí přijdou. Žádný streetař se jim nevyhne, ani je nikdy nedokáže plně eliminovat a dostat se na stoprocentní úspěšnost. To, jak se k nim postavíte, ale může proces budování rezistence urychlit nebo zpomalit. Tak jako po tréninku bicepsu, i vaše duše potřebuje správné regenerační mechanismy:

1) Nesvádějte to na holku. Neexistují zlé ženy, jen ne úplně dokonalá oslovení. Po roce tréninku tu samou dívku, která vás prvně odmítla, můžete dostat. Neexistují holky, které byste nemohli mít, jen holky, na které už dosáhnete na současném levelu, a holky, na které ještě budete muset pár let streetovat. Nepřisuzujte zodpovědnost něčemu jinému, vše je ve vašich rukách. Jen na vás je, jak se svými kartami dokážete hrát.

2) Nenimrejte se v tom ublíženě ještě rok. Zpátky k prvnímu bodu! Nejste žádné oběti nikoho! Spousta lidí úspěch s ženami má. Za váš neúspěch tedy nemůže Kalousek, feministky, zlá doba ani nic jiného! Vše máte ve svých rukách.

3) Nesnažte se pocit zapudit. Pokud nějakou emoci považujete za špatnou, boj s ní jen vyvolá další špatné pocity. Např. jste smutní, a pak jste navíc naštvaní, že jste smutní, a pak jste bezradní, že jste naštvaní… Kdybyste byli jen smutní, nebojovali s tím, pozorovali to, nadechli se do toho, vydechli… Zůstal by vám jen původní smutek a nic navíc. To nás už přivádí ke správnému řešení:

Pokud vás nějaká žena tvrdě odmítne, uvědomte si své tělo. Chvilku pozorujte, co se s vámi děje. Jaké to je být právě teď vámi? Zvědavě hledejte, jaké emoce cítíte, a kde. Nával horka v obličeji? Tlukoucí srdce? Sevřený hrudník? Zkoumavě si reakce svého těla prohlížejte. Pak se zhluboka nadechněte, podržte vzduch pár vteřin v sobě, vydechněte. Stále přitom sledujte, co se ve vás děje. A znova: hluboký nádech, podržet, úlevný výdech.

To vás jednak dostane do přítomného okamžiku, druhak umožní prožít si emoci rovnou teď a tady, a neukládat si ji někam do nevědomí, kde by vám škodila v budoucnu.

Po tomto malém releasu najděte na svém oslovení něco vtipného, zasmějte se a pokračujte. To vás naučí nebrat sám sebe přehnaně vážně a cenit se zábavy více, než falešné představy o sobě. Streetují u nás soudci, bohatí manageři, majitelé firem… a všichni si ze sebe umí udělat legraci, tak se netvařte, jako že vy jste nějak extra drsní a občas si nepolijete koule jogurtem.

S trochou tréninku se celý proces zautomatizuje. Brzy budete tak jako tak většinu streetgame přítomní (bez většiny automatických myšlenek, teď a tady, soustředění na své tělo a věci kolem, nepřežvykující nesmysly v hlavě) dělat věci hlavně pro svou zábavu (protože cesta je cíl, musí to být sranda).

Takže uvědomte si své tělo + najděte na tom něco vtipného, a jde se dál!

Streetgame vám odmítnutí nedělá

„Moje holka je na mě hodná, mám s ní sex, kdy chci… Ale když jdu ven, neznámé holky jsou na mě zlé, beeee!“

Když oslovíte pár neznámých žen, uvidíte, jak na tom reálně jste. Vesmír vám nastaví zrcadlo.

Pokud vás většina holek odmítne, není to vina streetgame. Znamená to jen, že ještě nejste dostatečně atraktivní. Dostatečně spokojení sami se sebou, dostatečně přítomní, dostatečně sebevědomí, dostatečně extrovertní, dostatečně pozitivní… To získáte zejména skrze více streetgame.

Přestat streetovat proto, že tam dostáváte hodně odmítnutí, pak neznamená, že se vám začne dařit lépe. Jen přijdete o zpětnou vazbu. Dál na tom budete špatně, jen vás na to nic nebude upozorňovat. To vám umožní žít ve sladké nevědomosti, dokud vás zase něco nekonfrontuje s pravdou.

Dělat streetgame je tedy nutné i proto, abyste udrželi realistickou představu sami o sobě, věděli, na čem pracovat, a nežili jen v pohádkách, jak je vše v pořádku, když doopravdy není. Odmítnutí zkrátka všichni potřebujeme.

Do akce!

Jak vidíte, nic špatného se vám nemůže stát! Buď holku sbalíte, nebo vás odmítne a vám tedy vzroste odolnost. Všechno je to dobré. A kdyby vás někdy zahltily příliš velké emoce, jen chvilku sledujte své tělo + najděte na tom něco legračního. Za chvilku vás už nic nerozhodí.

Zaujal vás článek?

Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám dodá sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami nebo vysněný vztah.

Zanechte komentář:

1 komentář
Doctor Dolan napsal 21.12.2018

Odmítnutí od holky narovinu je podle mne relativně ok. To se mnou dneska už moc ani nedělá, spíš nevím co říct. Jak si u holky neděláš velké naděje a není tak nějaké „connection“ tak who gives a shit.

Horší podle mne je, když se ho holka i chytá, číslo z ní dostaneš, vše v pohodě, ale pak najednou uprostřed vycouvá, když už sis začal dělat nějaké naděje. To se mi paradoxně stává celkem často, že z holky dokážu vytáhnout kontakt, kolikrát se na mne nalepí sama, ale pak couvne.

Extrémní případ byla holka, která si mne vyhlídla na festivalu, přes kámoše na mne sehnala kontakt, začala mne nahánět na FB, jen aby mi řekla že má „přítele“ (viděla ho jednou v životě) a chce mne jako „kamaráda“ (začala mi vypisovat s kým vším šu*ala, posílala mi své nahé autoportréty. Prostě takové věci co běžně probíráš s lidmi které si náhodně potkal a viděl si je jednou v životě.)
Po pár wtf momentech jsem ji radši bloknul.
Nebyla to šílená patnáctka, té holce je 21.
Vesmír je podivné místo.

Odpovědět
Odešlete odpověď