Jak probíhají naše kurzy – StreetGame.cz
Ulice poznání

Jak probíhají naše kurzy

Ke streetgame.cz resp. ke kurzu jsem se dostal přes kamaráda, který už kurz u Prince absolvoval a se kterým se občas na street vydáváme. V minulosti jsem u žen nebyl příliš úspěšný, ale vždycky jsem tušil, že tomu tak nemuselo být. Za svůj neúspěch, zklamání, frustraci, depresi a kdo ví co ještě, jsem z hloubi duše ovšem vděčný. Jinak bych se ke streetgame nikdy nedostal, a tak bych se možná nikdy nedostal ani k sám sobě.

To, co mi to totiž přináší, zdaleka přesahuje jen možnost ukojit chtíč dostat nějakou do postele či se nově seznámit. Osvětluje mi to řadu „slepých míst“, slabin a tak příležitostí k zlepšení se (a to ať už ve vztazích s druhými lidmi, tak ve vztahu k sobě samému), kterých jsem si nebyl nikdy dříve zřetelně vědom. Přináší mi to tedy možnost být svobodný.

Ale zpátky k věci. Náš street s Princem se odehrával v Ostravě. Princ mi hned po cestě z nádraží ukázal na pěknou blondýnu, kterou chtěl, abych oslovil. Snažil jsem se neuvažovat a prostě jsem vyběhl a zvládl to. Pak Princ zvedl laťku. Ukázal mi na pěknou holčinu sedící na zastávce, na které byla řada dalších lidí. V tu chvíli jsem pocítil, že je to již dost zřetelně mimo mou komfortní zónu. Nicméně příliš jsem nepřemýšlel, věřil Princi a rozběhl se. K mému překvapení byla slečna lichotkou, kterou jsem ji obdaroval, mile překvapena, a celkově byla navzdory mému očekávání v pohodě.

Po chvilce mi nicméně došly slova a chtěl jsem konverzaci ukončit a odejít. V tom se nicméně objevil Princ, slečně se představil a konverzaci podržel na živu. V tu chvíli ze mě spadl všechen ostych a začal jsem se bavit znovu i já. Podobnou pomoc mi princip v průběhu dne poskytl ještě několikrát a jsem mu za to opravdu vděčný, protože vím, že je to mou slabinou a vidím ji nyní v jiném světle – ne jako něco, co nelze překonat, ale jen jako jednu z možností, kterou se mohu vydat.

V průběhu dne jsem na pokyn Prince, ale také sám (do čehož mě princip burcoval) oslovoval holky po celém centru Ostravy. Princ mi vždy po oslovení poradil, co bych mohl dělat jinak. Všímal si zvláště věcí, které jsem si v té chvíli sám nedokázal uvědomit – jak stát, gestikulovat, jak by měl ideálně znít tón mého hlasu – anebo mi jen tak vyprávěl o tom, jak se na to, co se děje, dívat jinak, a co si je užitečné si myslet (a co zase ne). To mi zase pomáhalo se dobře naladit a uvolnit se.

Sám osobně mi Princ také ukázal, jak moc je možné mít okolí a názory druhých „na háku“, když si po tváři vytvořil z borůvek úsměv ala Joker, který měl po zbytek naší game (cca 2 hodiny).

Musím říci, že mě setkání s principem opravdu nakoplo a probudilo ve mně odhodlání. V následujících dnech jsem si zkusil oslovování sám a šlo mi to snáze, bezprostředněji. Již nyní, když píšu tyto řádky vím, že v tomto je pro mě přínos kurzu zásadní, a proto vím, že jsme se s Princem neviděli naposled.

Zaujal vás článek?

Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám dodá sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami nebo vysněný vztah.

Zanechte komentář: