Jak být šťastný, díl první – StreetGame.cz
Krása

Jak být šťastný, díl první

Štěstí není žádná abstraktní, těžko vysvětlitelná hodnota. Je to stav těla, vyvolaný hormonem endorfinem. Ten už v dnešní době umíme pojmenovat, nakreslit, izolovat, píchnout vám ho nebo zajistit, aby ho vaše tělo vylučovalo samo.

Vaše myšlenky, vzpomínky nebo vjemy neexistují samy o sobě, jsou dá se říct fyzicky zaznamenány v mozku. Neumíme je doslova číst, zvládneme ale například sledovat aktivitu jednotlivých mozkových center.

V jedné americké studii se lidí ptali, co si myslí oni, co si podle nich myslí známé osobnosti, a co si podle nich myslí Bůh. Například: „Co si myslíte o homosexuálech? Co si o homosexuálech myslí George Bush? Co si podle vás o homosexuálech myslí Bůh?“

Rozličnou aktivitu mozku zaznamenali, když testovaný subjekt mluvil o svých názorech, oproti tomu, když mluvil o ostatních. Jakmile se ale vědci zeptali, co je správné podle Boha, aktivovala se stejná centra, jako když lidé mluvili o svých vlastních přesvědčeních.

Jiná studie zjistila, že existují rozdíly v aktivitě mozku normálního člověka, a psychopata. Také například sledovali, jak vypadá, když má mozek vzpomínat, tvořit umění nebo s někým komunikovat. Do této míry tedy umíme „číst myšlenky“. V jednom pokusu nechali účastníky několik hodin sledovat televizi. Všichni se pak nacházeli ve stavu podobném mírné depresi.

V experimentu na zvířatech vědci zkusili píchnout opici hormon, která jí uměle učinil nešťastnou. Zbytek tlupy jí nejprve začal utěšovat. Když to kvůli silnému působení látky nezabralo, opice jí opustili. Pokus tak potvrdil rčení „Směj se a celý svět se bude smát s tebou, plač a budeš na to sám“.

Tyto zajímavosti znova dokreslují skutečnost, že pocity nemáme abstraktně sami od sebe, ale jsou fyzicky ovlivněny nervovou a hormonální soustavou. Tělo a mysl jsou jedno.

Hormony mohou za to, jak se cítíme, na co myslíme a jak se chováme. A platí to i naopak! Naše myšlenky a akce zase mění naši hormonální produkci. Stačí si pustit horor, a mozek dá signál k produkci adrenalinu. Je libo oxytocin (hormon blízkosti a lásky)? Zkuste romantický film. Nebo možná radši ne…

Hormony se evolučně vyvinuly, aby řídili naše chování a tím pomohly našemu přežití a rozmnožení. Člověk, který neměl strach, když proti němu běžel mamut, nebo když stál na pokraji útesu, zemřel.

Štěstí se vyvinulo jako odměna. Pokaždé, když se člověk přiblížil svým dvěma biologickým cílům (přežít a rozmnožit se), dostal svou dávku. „Každého činí šťastným něco jiného“ je vlastně mýtus. Každého činí šťastným sex a hromadění moci. Zní to nestydatě, ale profesní růst, vyšší plat, lepší oblečení, noví přátelé, úspěch ve svých koníčcích, získávání odbornosti – to vše je hromadění moci a činí nás to šťastným, protože je to pro nás evolučně výhodné. Je už pak jedno, jestli se prosadíte jako vědec nebo sportovec, z našeho pohledu je to totéž.

Endorfin se vylučuje také v náhlých stresových situacích, aby tišil bolest a umožnil potřebný výkon. Proto lidé skáčí padákem.

Další hormony způsobují zamilovanost a tak vedou lidi ke vztahům, plození dětí a starání o ně. Kdyby děti neměly strategicky velké oči, matka nebyla napěchovaná hormony a otec neměl sklon v dítěti vidět své rysy, nikoho by ty uřvané, plešaté, červené, ulepené věci tak nenadchly.

Našim sobeckým genům nejde o naše štěstí, jen o to dál se replikovat. Všechny hormony tedy mají svůj jasný účel. Bohužel, některé pocity pro nás nejsou příjemné. Jak to vyřešit, jak najít fyzickou cestu ke štěstí, probereme v příštím díle.

Zaujal vás článek?

Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám dodá sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami nebo vysněný vztah.

Zanechte komentář:

3 komentáře
Jon Snow napsal 31.1.2017

Je někde / kdy vyjde druhý díl?

Odpovědět
Michal napsal 21.10.2017

,,Je libo oxytocin (hormon blízkosti a lásky)? Zkuste romantický film. Nebo možná radši ne…“ Z jakého důvodu ne?

Odpovědět
Odešlete odpověď