Vládnoucí bakterie

Jak bakterie ovlivňují naše myšlení

Dříve lidé věřili, že osobnost se skrývá v mozku, a pokud by se povedlo přeoperovat váš mozek do jiného těla, byli byste to stále vy. Dnes víme, že aby vaše povaha zůstala zachována, bylo by třeba transplantovat minimálně i střeva.

Člověk totiž není soběstačný celek, žádný osamocený primát. Představuje spíše symbiotický organismus – kombinaci primáta a miliónu různých bakterií, které ovlivňují jeho emoce a myšlenky.

Střevní bakterie například rozhodují, na co dostanete chuť. Pokud jsou zvyklé na hromadu zelí, budou chtít hromadu zelí. Pokud si vypěstujete bakterie, které žijí ve sladkostech, budou vám vysílat signály jíst sladkosti. Studie ukázaly, že když si zdravé a obézní myši vymění obsah střev, ty zdravé ztloustnou a ty obézní se dostanou do kondice.

Dalším jednoduchým organismem, který řídí naše chování, je parazit toxoplasma, šířený kočkovitými šelmami. Lidé doživotně nakažení toxoplasmou mají obvykle lepší vztah ke kočkám a dokonce jim lépe voní jejich moč. Myš nakažená toxoplasmózou se tak spíše přiblíží kočce a spíše se stane její obětí.

Studie také ukázala, že stejný druh myší ve vodě buď k smrti panikařil, nebo pokud mu týdny před tím byly podávány laktobacily, uklidnil se a plaval. Bakterie tedy ovlivňují i reakci na stres. Rozhodnou, kdo holku v klidu osloví, a kdo bude bojovat proti záchvatům paniky…

Slyšeli už jste někdy přísloví „Jsi kým, kým se obklopuješ“ nebo „Každý je průměrem pěti lidí, se kterými tráví nejvíce času?“ Je to stoprocentní pravda. Moderní biologové dokonce tvrdí, že to, co nás pudově přitahuje k úspěšným lidem, je i oblak jejich prospěšných bakterií. A naopak, pokud se obklopíte neúspěšnými, dostanete se pod vliv jejich „bakterií neúspěchu“. Žena sexem s úspěšným mužem nezasahuje jen do genů budoucích dětí, ale modifikuje v procesu i sama sebe.

Nakonec bakterie prokazatelně mají i svůj denní rytmus. Pokud tedy během noci přijímáte modré světlo z počítače a televize, nematete tím jen svou část primáta, ale i svou část bakterie.

K optimalizaci bakterií ve vašem těle přitom stačí čtyři kroky:

1) Zdravé jídlo

Pár týdnů jezte zdravě. Špatné bakterie to vyhladoví. Těm pozitivním se začne dařit a brzy ve vašich střevech získají převahu. Pak začnete mít automaticky chuť na zdravé potraviny. Bude se vám zdát o zelí, hovězím, vejcích, kefíru, kokosu… Po zbytek života už budete jíst zdravě bez problémů.

2) Povrch zeleniny

Zdravé bakterie přirozeně sídlí na povrchu ovoce a zeleniny. Bohužel je dnes kvůli pesticidům musíte pečlivě omývat.

Pokud máte vlastní zahradu a jste si jistí kvalitou hlíny, stačí zeleninu otřepat a sníst klidně s trochou hlíny. Bude obsahovat cenné látky, které dnešním lidem chybí. Stejně prospěšné je v hlíně chodit na boso nebo se v ní prohrabovat holýma rukama. (Naopak pokud by na zahradě kálela nakažená kočka, riskujete dříve zmíněnou toxoplasmózu.)

3) Probiotika

Klíčovou zbraní ale v první řadě je prospěšné bakterie jednoduše sníst. Proces ovládnutí vlastního mikrobiomu to značně urychlí. Budete lačnit po kysaném zelí jako po droze.

Fermentace zlepší každou potravinu. U nás typicky kvasíme zeleninu, hlavně okurky a zelí. Směrem k Rusku je běžný řepný kvas, kvašená jablka… V Asii se kvasí syrové ryby a luštěniny jako sója. Námořníci před vynálezem lednice přežívali díky zásobám zelí a kvašeného masa. V Tibetu se uctívalo mléko kvašené kefírovými zrny. V horách dodnes umírají domorodci při sběru včelího chleba – pylu kvašeného samotnými včelami v úlu…

Většina kultur zkrátka měla svůj kvašený recept, často uctívaný jako zázrak a dar bohů. Dnes je můžete ochutnat všechny. Nakonec ale zřejmě uděláte nejlíp, když začnete zeleninou. Kyselá chuť jí prospívá, oproti ovoci, na které jsme zvyklí slaďoučké, nebo oproti páchnoucí kvašené rybě, na kterou potřebujete trénovanou labužnickou chuť…

Do vody přidáte pár lžiček soli, cukru a trochu hřebíčku proti plísni. Převaříte ji a necháte vychladnout. Pak vodou zalijete svou zeleninu (např. nastrouhané bílé zelí s trochou mrkve a cibule) a zatížíte, aby nevyplavávala na vzduch a nekazila se. Necháte v teple pár dní, kdy proběhne většina kvasícího procesu. To poznáte podle unikajících bublinek. Nakonec přesunete do chladu, kde dozraje a vydrží věčnost.

Bakterie z vody vyžerou cukr, což je pořádně nastartuje. Při tom se pustí i do sacharidů v zelenině a promění je v kyseliny (když kvasíte mléko, sežerou laktózu, když kvasíte ovoce, sežerou fruktózu a glukózu…). Bakterie předtráví všechny těžko stravitelné složky a zbaví potraviny anti-nutrientů. I lidé, kterým dělají obilniny, luštěniny nebo mléčné výrobky problém, je proto obvykle skvěle snáší v kvašené verzi. Získáte tedy potravinu:

  • snadno stravitelnou
  • bez sacharidů (např. laktózy)
  • s větší nutriční hustotou
  • plnou prospěšných bakterií
  • bez antinutrientů

(Většina rostlin se pokouší chránit tím, že svá semena obsáhnou anti-nutrienty, tedy jedy, které blokují vstřebání různých vitamínů a minerálů… Jakákoli semena, včetně ovsi, fazolí, čočky, sóji, ořechů a brambor je tedy vhodné před konzumací namočit do vody. Vlastní enzymatická aktivita notnou část antinutrientů zlikviduje. Fermentace pak jde ještě mnohem dále. Paleo strava se někdy snaží všechna semena odstranit, to je ale vylévání vaničky i s dítětem, když je stačí zkvasit.)

Podobně vyrobíte vlastní kim-či, kefír, medovinu, cider, ocet, jogurt, kysanou smetanu, kombuchu, miso, tempeh… Něco koupíte od farmářů. Vyhněte se jen výrobkům, které prošly pasterizací, a bakterie v nich jsou již mrtvé.

4) Prebiotika

Člověk dokáže účinně brát energii z tuků. Hlavních problémem nízkosacharidových a striktních paleo diet je ale nedostatek nestravitelných oligosacharidů, ve kterých by bakterie mohly žít. Pokud posilujete, nebojte se jíst například 200 g sacharidů denně, i když chcete žít jako pračlověk…

Opřete se o zeleninu bohatou na inulín, jako je cibule, česnek, mrkev, ředkve, zázvor, chřest… Na ovoce jako kiwi, naklíčené obiloviny a naklíčené nebo fermentované luštěniny. (Samozřejmě dál jezte maso, vejce, vývary z kostí…, i když nemají prebiotický efekt.)

 

Jakmile změníte bakterie, které vám velí, silně ovlivníte i svou povahu. Získáte chuť na zdravé jídlo, rychlejší trávení, vyšší sebevědomí, plnou imunitu, libido a vysokou odolnost vůči stresu.

Zaujal vás článek?

Buďte v kontaktu s komunitou! Přihlaste se k desetidennímu e-mailovému kurzu svádění. Jakmile jej dokončíte, jednou za čas vám přijdou novinky okolo balení holek i osobního rozvoje.

Zanechte komentář:

14 komentářů
Karel napsal 17.12.2016

Čau. Já bych třeba rád uvítal články zaměřený ohledně evoluce. Jaky jsou rysy alfy ale víc do hloubky, jeho rysy, chování a proc atd. Něco v tom smyslu. Dik

Odpovědět
Filip Klabusay napsal 18.12.2016

Drzel bych se dal clanku o baleni a do tohoto se nepoustel. Domotane 5 pres 9. Metabolismus potazmo zdrava vyziva jsou komplexnejsi problem a strevni bakterie v nem hraji roli, ale že by menili mysleni, to je dosti nadsazene tvrzeni. :)

Odpovědět
Princ napsal 19.12.2016

Kdyby to bylo nadsazené Filipe, tak to přeci nepíšu.

Svádění nelze nikdy zcela izolovat od biologie a dalších věd („držet se článků o balení“). Těžko si představit svůdníka, který sní tři koblihy, a pak podá na streetgame maximální výkon…

Co přesně v článku zpochybňuješ? Že bakterie ovlivňují chutě? Že regulují reakce na stres? Že toxoplasmóza mění vztah ke kočkám? Laterální genový transfer? Nic z toho jsem nevymyslel já, jen informuji o aktuální úrovni vědy.

Nakonec toto není komplexní článek o metabolismu ani o zdravé výživě, pouze ukazuje roli bakterií a proces ovládnutí vlastního mikrobiomu.

Odpovědět
Karel napsal 19.12.2016

Netýká se to vůbec článku. Jen říkám že za mě že bych uvítal články o evoluci alfactvi ale vic do hloubky. Se nemusíte hned urážet ALFY.

Odpovědět
Princ napsal 19.12.2016

Ani jeden z těch komentářů Karle nesměřoval na tebe.

Odpovědět
Karel napsal 19.12.2016

Články sou tu samozřejmě dobrý, proto sem tady. Jen ten návrh na to tema sem myslel že by se mi hodilo. Sem nák nenarážel.

Odpovědět
On napsal 19.12.2016

Jak namáčet ořechy
Nejvíce mě zajímají vlašské ořechy a mandle.
Našel jsem si:
vlašské ořechy – 4 hod
mandle – 8-12 hod
máčení v teplé vodě s trochou soli

Souhlasíš s tím?
Je lepší je pak přímo konzumovat nebo nejprve nechat uschnout?

Odpovědět
Princ napsal 19.12.2016

Pár hodin Ondro. O dvě víc nebo míň moc nezmění… Ořechy můžeš rovnou sníst. Například fazole mungo je vhodné po namáčení přes noc dát do sucha a vždy jen 2x denně prolít vodou, aby během několika dní naklíčily…

Odpovědět
Filip Klabusay napsal 19.12.2016

Myslel jsem to tak, že vystavuješ bakterie v článku jako něco co mění naše myšlení a podáváš sice hodně zajímavých informací, ale nemá to hlavu a patu.

Samozřejmě, jednou z částí toho aby se člověk cítil dobře je zdravá strava a to záleží především na jejím složení. Dále jejím natrávením, vstřebáváním a následným metabolismem. To se děje enzymatickým štěpením, dalším transportem v těle, skladováním a využitím.

Proces je to velmi komplexní a chci tím říct, že bakterie samozřejmě vliv mají, ale není to nic co by nás zachránilo.

A konkrétně mi nejde do hlavy to o „oblaku prospěšných bakterií“?

Jinak abych tady jen nehejtil, web čtu už dlouho a články velmi inspirativní.

A stím parazitem, resp. ovládnutí nervového systému, mě to připomnělo jedno video, čuměl jsem jak puk. :)

https://www.youtube.com/watch?v=vMG-LWyNcAs

Odpovědět
Princ napsal 19.12.2016

Oblakem prospěšných bakterií jsem myslel, že bakterie nežijí pouze ve střevech, ale také na naší kůži, vlasech, jsou obsaženy ve slinách, potu a dechu… Ukazuji, že kamarádství s beta samci je nebezpečné nejen psychologicky, ale také biologicky. Narážím tím na promiskuitní DNA a laterální genový transfer.

Odpovědět
Filip napsal 19.12.2016

Bakterie jsou všude, stimuluješ imunitní systém, nebo onemocníš.

Prokaryota dokáží modifikovat svou DNA, pro jejich evoluční přežití, viz. rezistence na ATB, ale že by přebírali DNA hostitele, a zabudovávali jej do hostitele dalšího je představa mylná.

V tomhle směru by bylo spíš zajímavé se zamyslet, kolik bakterií, virů a jiných látek si vyměníš se ženskou, když se sní vyspíš.

Třeba ty hezčí mají lepší bakterie. :D

Odpovědět
Princ napsal 19.12.2016

O tom přeci píšu v článku – při sexu se vymění hodně bakterií. Alfa samci mají „lepší bakterie“ (tak jako i lepší imunitní systémy…) a to je i jeden z mnoha důvodů jejich přitažlivosti.

Odpovědět
Advic napsal 3.1.2017

Rád bych věděl, kde na takové informace chodíš? Myslím že by bylo fajn kdyby pod články (ne všemi, ale jen některými samozřejmě) byly napsány zdroje. Tohle je velice zajímavý článek, i když moc napěchovaný, což je dobrý, ale určitě by se našli jedinci, které by to zajímalo víc do hloubky. Bylo by to možné?

Odpovědět
Princ napsal 3.1.2017

Mrkni třeba na Wild Fermentation od Sandora Katze.

Odpovědět
Odešlete odpověď