Hardcore restart story – StreetGame.cz
Změna života

Hardcore restart story

Co se stane, když někdo narazí na náš web, za jediný den ho kompletně celý přečte, a pak vyrazí vše zkoušet? Hardcore-restart story jednoho ajťáka!


„Prvně musím poděkovat. Články jsou supr, v první chvíli mi to přišlo šílený (teda potom, co jsem dostal informaci kterou jsem hledal, konkrétně o určitých pravidlech placení na prvním rande, díky čemuž jsem tento web vůbec potkal), ale jak jsem si pro zajímavost začal číst nějaké random články, tak jsem zjistil, že to opravdu šílený je. Sice bláznivý a šílený, ovšem logicky správně, psychologické rozbory také ok a jal jsem se tedy číst sajtu celou, vyhradil jsem si na to celý včerejší den, a pak to ještě šel zkusit do „vlastního rybníčku“, jenom tak opatrně – body tells, úsměvy, oslovovačky a letmé doteky u random holek (a barmanek :D) – a ono to opravdu funguje.

Možná to byl jen hotrun, ale co jsem úmyslně i „tak nějak samo“ zkusil, to vyšlo. Až mnoho nechybělo a souložil bych s přítelkyní mého kamaráda, se kterou za mnou dorazili. Nechtěl jsem já, přece jen je to kamarád, a to se nedělá, alespoň ne přímo před ním, že :) Číslo mám. Mimochodem, dneska se (ona) staví za mnou do kanceláře, pokud jí odpoledne zavolám jak jsem slíbil, jsem zvědavý jestli přijde sama, předpokládám že ano, takže to už bude ložený :)

Ale já jí nezavolám dnes, nepoběžím za ní jak pejsek, navíc ona chce abych jí pomohl s podnikáním pár dobře míněnýma radama. Udělám, rád, ale za odměnu :) A platba předem ve vedlejším kanclu kde je kanape >:)

V mezičase jsem si zahrál čtyři orbity pokeru s partičkou mně úplně neznámých lidí, kdy jsem prostě jen přišel a zeptal se toho největšího, co u stolu seděl, jestli si nemůžu pár hand zahrát s nimi. Chvíli nechápavě zíral celý stůl, tak když jsem se zeptal jaký je buy-in (o kolik se hraje) a blindy (první sázky), byl jsem pozván a i to jsem si užil. K tomu provozní baru, kde jsem trávil večer, která mně nikdy neměla moc ráda, se dnes chovala velice příjemně, řekl bych až mile. Prohodili jsme pár slov (nemyslím typu „ještě jedno“ nebo „zaplatím“), nechala si sáhnout na ruku, rameno, na rozloučení byla objata. Druhá tedy ne, té jsem nenápadně sáhl na paži i přes oděv a odskočila jako by dostala 220, fajn, nic, nevadí :)

Když jsem odcházel, připadal jsem si jako král, rázně a nahlas pozdravit většinu lidí v hospodě, kteří byli po cestě na dohled, úsměv, lidi byli přátelský, milí.

Dobrá nálada mi začala už čtením těch článků, vlastně už od rána, v pátek jsem se cítil pod psa. Rande, kvůli kterému jsem tady hledal info, byla katastrofa, v mém byznisu se mi také moc nedaří… Prostě odepsanej borec. Až do včera. Od rána jsem jak na perníku, plnej energie, života, nápadů, nerozlousknutým vztahům jsem se jasně postavil „buď a nebo“ a dal jim rázně na vědomí, že nikomu nebudu dělat vola a nedá se se mnou mávat jak s praporkem a už vůbec ne vytírat podlaha. Je mi jak mi nikdy nebylo.

Jsem si vědomý i chyb z nezkušenosti. Některé věci jsem nedokázal dotáhnout do konce, například rozvinout nějak dál tu provozní (a že je to moc pěkný kocórek, stojí mi vocas kdykoli jí vidím, i když vím, že sympatie vzájemné nejsou, nebo spíš nebyly, nyní nevím), domluvit si s klukama další pokr a nechtělo se mi jít ještě za dvěma slečnama sedícíma opodál, prostě jsem se bál i přes ten veškerý hotrun, kdy na co jsem sáhl, to se povedlo. Tak snad příště.

Ten třicetiletý ajťácký nerd, který je nejradši za stolem u okna obklopený hradbou monitorů ve střeženém objektu a ještě radši ve vedlejší budově, kde není tolik lidí, který nemá rád lidi, používá kontaktu jen když není nevyhnutelného zbytí (jako že si chce třeba zašukat, tak bez lidí to jde blbě – to jsem řešil manželkou, kde se mi to náhodou povedlo ukomunikovat, aby nebylo nikdy nedostatku, a jinak občas nějaké random známosti, případně „slizké ukecání“), tak ten samý ajťácký nerd objevil, že je svět i tam venku a zjistil, že to vůbec není tak zlý, jak to vypadá a v makovici to má naprogramovaný.

Měl jsem, a mám, jistě ještě mít budu obrovský strach z lidí. Zase nikoli panický, dokážu si koupit cigarety, jít do hospody s kamošem nebo i sám, dokážu se zeptat na cestu, když musím, ale stejně radši mapu v telefonu… :D

Nevím jak jste vy kluci jedni ušatí, všema mastma mazaní, dokázali stvořit něco takového, kdy ty informace i když člověk čte tak sedí jak prdel na hrnec a navíc ještě v praxi opravdu fungují, ale dokázali, a za to vám patří velký dík. Navíc si myslím (spíše vím) že nejsem jediný s podobnými problémy a jistě tento web pomůže zachránit mnoho dalších mrtvých duší.

Mám před sebou ještě jistě dlouhou cestu, operativně si objednám i váš koučing až si dám dokupy finance, mezitím budu streetovat sám a trochu se otrkám, ať pak nestojí zbytečný čas učit mně základům, ale dáte mi pokročilejší školu.

Svět se může připravit na nového alpha-samce, kterým tedy vždycky byl, jen to neuměl používat. Chlapi, díky moc.“

Zaujal vás článek?

Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám dodá sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami nebo vysněný vztah.

Zanechte komentář: