Co bych udělal právě teď, kdybych byl kompletní lůzr

S tím stěhováním do města. Nemyslete si, že když se odstěhujete do města 50 000 obyvatel a méně, tak jste vyhráli. Pokud tam chcete dělat SG. Oslovíte tak 100 holek a už vás budou všichni znát. Je úzká hranice mezi tím úžasným chlapem, co se nebál, oslovil nás, byla s ním sranda a tím „úchylem“, co každé odpoledne běhá po náměstí, furt zastavuje cizí holky a líbí se mu každých 10 minut jiná. SG je záležitost spíš do velkoměst.

Vlastní zkušenost…. Pro holky jseš frajer, když oslovíš holku, co se ti líbí to ano přiznávám, jsi frajer. Ale ve chvíli, kdy budeš každé odpoledne lítat po jednom náměstí a zkoušet to na 3 holky každý den po dobu třeba měsíce dvou měsíců, tak už frajer nejsi… Já když jsem ještě dělal hodně aktivně SG, tak jsem oslovil, když každá byla sama, 2 kámošky, ale to jsem nevěděl. Ta první byla moje první oslovení po dlouhé době, takže byla tréma a strach jako prase. Na fb, co mi dala si mě nepřidala, ale ta její kámoška ano, ale už večer si mě zas odebrala. Jednou jsem měl oslovení, kdy mi holka řekla, že už jsem to zkusil i na její kámošku a bylo jasné, že je s ní konec. Když jsem měl věneček, tak jsme kecali s bandou kámošů a najednou tam přišla taky jedna, co jsem oslovil a začala takovým hnusným tónem říkat všem, že jsem za ní přišel a zeptal se jí na jméno atd. Nebudu tady říkat, že SG je špatné, je to jedna z nejlepších věcí, co mě mohla potkat, hodně toho zjistíte o holkách, už nebude mít strach se na něco někoho cizího zeptat, zažijete plno srandy i vypjatých momentů, nikdy nevíte, co potkáte a co proti vám stojí za povahu. Setkáte se hodně s pozitivníma reakcema. Ale když to budete dělat v městě 20 000 obyv. každý den po dobu třeba jednoho měsíce, tak se to brzo rozkecá a už nebude ten super chlap, co jí oslovil, budete ten, co každý odpoledne běhá po náměstí, jak kokot a každých 10 mnut se mu líbí jiná… Doporučil bych začátky v okolních městech.

Zase záleží, jak to pojmeš. Já s tím problém neměl. Ve svém 20 000 městě jsem se rozehříval a lidi spíše zdravil. Učil se pravidelnosti a že sociální fóbie není zas taká hrůza. Díky tomu jsem si dokázal pojmenovat hodně strachů a problému – koučování, pokládání správných otázek. Například „co mi brání v tom, abych…?“ Díky tomu jsem si sám našel své hříchy, popracoval na nich a když jsem šel oslovovat, vždycky jsem šel jinam, třeba do většího města. Myslím, že články zde psané jsou míněné velmi dobře, jde jen o vaši vlastní interpretaci problému. Pokud máte pocit, že v malém městě se o vás rozkřikne, tak řešení je přece jasné – jdu do většího. – CO MI BRÁNÍ V OSLOVOVÁNÍ? -> Že se bojím, že se o mě rozkřikne v malém městě -> Řešení: jdu jinam. Odpovídám si na otázky sám – koučování.