Brání vám strach nebo lenost? Mýtus o negativních emocích – StreetGame.cz
Blondýna si užívá výhled

Brání vám strach nebo lenost? Mýtus o negativních emocích

Kdyby vám každý odmala říkal, že bolest je skvělá, možná byste jí dodnes nadšeně vyhledávali. Zdá se vám to přehnané?

Důkaz o bolesti najdete na konci článku. Nejdříve je ale třeba si uvědomit:

Je normální zažívat celé spektrum emocí

Každý je občas smutný, naštvaný, unavený, každý se občas bojí…

Co se stane, jakmile si začnete myslet, že nějaká emoce je „negativní“ a neměli byste ji mít? Přirozeně ji jednou mít budete, ale navíc se k ní přidá pocit viny, že ji cítíte, nebo vztek, že ji cítíte, zklamání, že ji cítíte… Pak vedle původní „negativní“ emoce ucítíte ještě několik dalších!

Pokud například uvěříte, že byste měli být stále šťastní… Až normálně budete nešťastní, nalepí se na vás ještě pocit viny. Marketéři toho zneužívají v reklamách, kde vidíte lidi šťastně i vysávat, umývat nádobí a bojovat se zápachem pochvy.)

Pokud si myslíte, že byste nikdy neměli mít strach… Začnete mít strach ze strachu. Bát se je přitom úplně normální. A není to zas tak strašné. Nemusíte se strachu lekat a vystrašit se dvojnásobně.

Pokud máte strach oslovit holku, neznamená to přece, že ji nemáte oslovit! Strach je normální, tak ho klidně ciťte, a stejně ji oslovte. Nepovažujte strach za něco nepatřičného.

Líní lidé mají obvykle jen strach z únavy. „Dnes už se na to necítím. Kdybych šel na streetgame, byl bych pak už unavený…“ A to by mohlo zničit svět! Únava, ta nejstrašnější emoce ze všech! Aaaaaaaaa!

Únava je úplně normální. Prostě jděte na streetgame a mějte strach a buďte unavení. Není žádný důvod, proč byste neměli. Vaše emoce nejsou tak důležité. Už starověcí buddhisté to věděli: jak se cítíte je úplně jedno. Nežijte podle emocí, které někdo rozdělil.

Někdo emoce rozdělil špatně!

Strach není doopravdy dobrý nebo špatný. Někdo se mu vyhýbá, někdo si ho užívá. Jaký si ke strachu vytvoříte vztah záleží na vás.

Únava ukazuje, že jste využili svých kapacit, a umožní vám rychle usnout, místo abyste před spaním cítili, že „jste dnes ještě neprožili dost“ a hledali to na internetu.

Co takový chlad? Zvířata nemají přístup k teplé koupeli. Ani lidé jej většinu své historie neměli. Za to dnes, dnes si všichni myslí, že zima do života nepatří. Všude kotle, topení, zimní bundy… Doopravdy chlad není ani nezdravý, ani nepříjemný. Můžete se zimou znovu obnovit svůj vztah a obejít se bez bund i bez topení. Chlad = adrenalin + endorfin.

A dnes to schytává i vztek. Některé politicky korektní, feministické a dokonce i psychologické kruhy naznačují, že není normální být naštvaný. Že to značí necivilizovanost, nebo dokonce regresi do dětství. Jednou se na tyto názory budeme dívat jako na provádění lobotomií…

S člověkem, který nemá rád strach, únavu, bolest a zimu bych se snad ani nemohl kamarádit, protože to jsou hlavní věci, které dělám!

Důkaz o bolesti

Konkrétně bolest (tak jako zima) způsobuje vyloučení endorfinů, hormonů štěstí, které mají zajistit, že i zranění pokračujete v boji nebo útěku. Lidé, kteří se řežou nebo pálí, tohoto mechanismu zneužívají.

Z bojových sportů jsem například zvyklý neustále si oťukávat klouby, předloktí a holeně, miluju lehké kopy do stehen a do žeber… A protože vím, že mě to dělá silnějším, mám akutní bolest moc rád.

Navíc i „nepříjemné emoce“ působí návykově. Pokud jste zvyklí být nešťastní, vždycky si z úspěchu najdete cestu, jak se sabotovat a vrátit k tomu, na co jste zvyklí.

Nechápejte to logicky…

Když jsem napsal, že na emocích nezáleží, dost možná jste se s tím nemohli ztotožnit. Však řekněte plačící kamarádce: „To, jak se cítíš, je úplně jedno!“ Zní to neomaleně…

Nemůžete se hned rozhodnout: „Ok, od teď přijímám každou emoci.“ Nejde totiž o věc logického pochopení. Potřebujete k tomu trochu duchovní praxe.

Teprve pokud se hluboce podíváte do svého těla a uvědomíte si každý atom, plně zvnitřníte, že emoce jsou pouze emoce, tak jako myšlenky jsou jen myšlenky. Přicházejí a odcházejí a vůbec na tom nesejde. Tím se zbavíte onoho výše zmíněného cyklení (jste nešťastní + vadí vám, že jste nešťastní + …).

Na Výcviku Meditace proto budeme v připraveném sále 6 hodin drilovat, jak do takového duchovního stavu rychle dojít – zpřítomnit se, plně sám sebe přijmout a jen sledovat, jak pomíjivé emoce a myšlenky přicházejí a odcházejí. Tím nabudete hlubokého vnitřního klidu a věci jako lenost nebo strach vás přestanou ovládat. Nejlepší pomocník na oslovování neznámých holek nebo třeba bolestivého napumpování v gymu! I na ostatní pak zapůsobíte mnohem charismatičtěji a přitažlivěji. O to víc signálů vám pak ženy začnou vysílat…

Zaujal vás článek?

Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám pomůže získat sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami a třeba i vysněný vztah.

Zanechte komentář:

1 komentář
Antihrdina napsal 8.8.2017

Zajímavý, asi před dvěma dny jsem někomu říkal: „Ve spoustě situací se cítíme tak, jak nás to média a společnost naučily, naservírovaly nám oficiální cestu ke štěstí i neštěsí a většina lidí z tohohle kruhu prostě neumí ven. Vyžaduje to totiž solidní outside-the-box thinking, kterej většine lidí zní jako nějaká insanity. A já se chci vidět v čisté formě.“ Btw já osobně si strašně užívám vedro a žízeň (dřív jsem to jako obtloustlej wowkař nesnášel), dělám to přes asociace. Začal jsem i v létě chodit relativně nabalenej a pouštím si bluegrass hudbu nebo nějaký songy z doby studené války a představuju si že jsem v nějaké postapokalyptické verzi světa po nukleárním falloutu. Teď jsem do toho začal požírat ještě feferonky.

Odpovědět
Odešlete odpověď