Svádění není věc, kterou chcete dělat jako všichni ostatní. Pokud zapadáte do šedivé masy miliardy dalších mužů a ničím se neodlišujete, proč by si žena měla vybrat právě vás, a ne kohokoli jiného? Krásné holky pořád někdo balí, a vy musíte být jiní, jinak ji akorát znudíte.
Na druhou stranu, oslovení přímo na ulici může ženu překvapit. Je potřeba projevit emoční inteligenci, aby se mohla ujistit, že nejste nějaký šílený psychopat. Že si uvědomujete situaci kolem sebe. Že umíte zapadnout a neuděláte jí trapas před kamarády.
Je třeba najít balanc…
Proto některé studenty tvrdě driluji, aby se nebáli odvázat, odlišit, odpovídat ženám hlouposti… A jiným zase neustále připomínám, aby si odpouštěli trapné hlášky a chovali se víc normálně. Kdo jste vy?
Pan logický
„Kolik ti je?“ zeptá se žena.
„Dvacet osm,“ odpoví chlap, protože má dojem, že ženu opravdu zajímá tato číselná informace.
„Odkud jsi?“
„Z Brna,“ odpoví znova přesně na zájem o geografickou informaci.
„A jako co pracuješ?“
„Jsem programátor“…
Tak a máme to. Žena právě absolvovala nejnudnější konverzaci ve svém životě.
Nemůžete jí vyčíst, že se špatně ptala! Krásné ženy obvykle mají slabou verbální hru. Jsou krásné, muži je chtějí a tak necítí velký evoluční tlak pracovat na svém charisma. Ptají se na nejnudnější věci a myslí si, jak jsou extra svůdné. (Já byl nejškaredší, nejvystrašenější kluk ve škole. Bylo mi jasné, že pokud se nenaučím být šarmantní, evoluce vyhladí mé geny z existence. Streetoval jsem jako o život, protože mi šlo o život. Krásky jsou o toto ochuzeny a o to tvrději hledají motivaci dosáhnout obrovských věcí.)
Tady ale nejste v práci! Pokud se holka na něco zeptá, neznamená to, že vašim úkolem se stává poskytnout ji přesnou informaci. Svádění je celé o emocích! Chce něco cítit, chce se bavit!
Když se zeptá: „Odkud jsi?“
Koukejte odpovědět: „Z nebe.“
Setkání s šílencem
Znáte někoho, s kým je sice legrace, ale nedá se mu svěřit s něčím seriózním? Chce jen vtipkovat a nic jiného?
Nebo možná znáte člověka, se kterým si skvěle postěžujete. Jiné módy ale postrádá a tak si s ním lze opravdu jen stěžovat.
Nebo možná člověka, se kterým se lze bavit jen o jediném tématu. Skvěle si popovídáte třeba o vesmíru, máte ale pocit, že nic jiného byste s ním probírat neměli.
S žádným z nich nenavážete opravdové hlubší spojení.
„Kolik ti je?“
„Tipni si.“
„Dvacet devět?“
„Bože, né, špatně jsem si zalíčil vrásky!“
„Dvacet pět?“
„Ne, devět. Trpím předčasným stárnutím.“
„Ha, kolik ti je doopravdy?“
„Méně než tvé mámě.“
Když ženě nedáte jedinou seriózní odpověď, zapůsobíte jako klaun, se kterým je sice chvilku legrace, nelze se s ním ale hlouběji ztotožnit a navázat se na něj. Jednodimenzionální hráč. Povrchní člověk jediné emoce, na kterém není dále co objevovat.
Jak nastolit balanc
Neodpovídejte pokaždé hned jako pejsek. Odmrštěte ji jedním vtípkem, nebo jednou změnou tématu, a pokud se zeptá podruhé, už jí upřímně odpovězte.
„Jako co pracuješ?“
„Jsem striptér.“
„Haha, a doopravdy?“
„Ok, jsem jen hacker. Zdají se ti někdy sny?“
Trvat na své původně vtipné odpovědi (zde striptér) moc dlouho by totiž vypadalo, jako že se snažíte něco skrývat. Nebo ji nechte trochu se před odpovědí snažit:
„Odkud jsi?“
„Poznáš to podle přízvuku?“
„Z Ostravy?“
„Wow, super postřeh!“ pohladíte ji. „Vlastně se začínám trochu bát,“ ohlédnete se jinam a pustíte ji z udičky.
Přesný poměr mezi stimulujícími odpovědmi (přitažlivost) a seriózními, důvěrnými odpověďmi (spojení), finálně vybalancujte podle:
- reakcí holky – fungují na ni lépe namyšlené odpovědi, falešné diskvalifikace, nahazování udiček nebo upřímná odpověď?
- tónu otázky – má upřímný zájem (pak se odpovědi věnujte více) nebo jde o čirý test (odpovězte dvěma třemi nesmyslnými slovy, ještě než to dořekne)?
- vašeho cíle – víc zábavy pro nezávazný sex, trochu serióznější odpovědi pro vážný vztah
- prostředí – šílenější odpovědi v klubu, než v parku
Správnou míru jako vždy postupně vychytáte během stovek a stovek oslovení na ulici. Smeťte ze stolu jakékoli nesmyslné „vyzkouším to na kamarádkách“ a vydejte se ven!
