Zanechte komentář:
1 komentář
Doporučená četba: No Excuses!: The Power of Self-Discipline (Brian Tracy)
Odpovědět„Buď sám sebou“ je správná, ale nekonkrétní, a tudíš často matoucí rada. Každý si pod ní totiž může představit něco jiného. Tady jsou všechny významy, rozdělené podle jejich následováníhodnosti.
Představte si člověka, který tráví hodinu denně na instagramu, krmí se převážně rohlíky a poslední holku oslovil opilý před pěti lety. Pokud mu řeknete: „Abys sbalil holku, musíš být hlavně sám sebou,“ a on si to vyloží tak, že nemá nic měnit a pokračuje ve svém super lifestylíku, taková nepřesná rada mu může uškodit v měřítku nepředstavitelném (jako že mu úplně zničí život – žádná láska, rodina, děti…).
Jak se říká mezi psychonauty: kdyby existovalo nebe a vy jste do něj šli, co z vás by se tam dostalo? Mix společenského programování, zažitých zvyků, nízkých pudů a závislostí? To přeci nejste vy!
Pokud se vám jednou podaří najít vaše pravé já, zjistíte, že je mnohem „menší“, než jste si mysleli, a spousta toho, co jste považovali za své „já“ je jen nános věcí, které vám o vás někdo řekl, které do vás soustavně tlačili, ke kterým vás nutily závislosti (na pornu, nezdravém jídle, alkoholu, sociálních sítích…). „Být sám sebou“ by proto nemělo znamenat pokračovat ve vysedávání u počítače.
Při balení holek jsem vyzkoušel snad úplně všechno (být chladný a tajemný, být maximálně sexuální, být hodně veselý a pozitivní…), jen lhaní ještě ne.
S touto interpretací tedy souhlasím. Každý si musí najít „svou verzi alfa samce“, ne se stát přesnou imitací někoho jiného.
Například já jsem alfa v tom smyslu, že miluju lidi, miluju humor, strašně rád učím a šířím dobrou náladu. Někdo jiný může být alfa v tom stylu, že nosí černé brýle, většinu času mlčí a nikdo neví, co si myslí. Obojí bude fungovat, různým lidem sedí různé věci.
Proto žáky vždy vyzývám, aby experimentovali s vlastními věcmi, aby po sobě jednou ve hře zanechali vlastní dědictví.
Lhát a přetvařovat se je zbytečná námaha. A jak už to ve svádění chodí: kdo se moc namáhá, dělá to špatně. Pojďte se mnou přejít na „líný styl“ balení holek, kdy jste spokojení sami se sebou a nesnažíte se něco urputně kompenzovat!
Když někdo říká: „Klíčem k balení holek je přirozenost“, často tím myslí, že byste se měli chovat uvolněně, „běžně“, jako kdyby se kolem vás sexy holky motaly celé dny (což budou).
Klíčem k této „přirozenosti před holkama“ tedy není stagnovat a nic na sobě neměnit, ale naopak oslovovat holky nejlépe každý den a zvyknout si na ně natolik, že budete před sexy holkou stejně uvolnění, jako před svým nejlepším kámošem.
Tady nejvíce pomůže hrát extrémní situace (metro, skupinky s muži, rodiny…) a spojit je s následnou meditací. Naopak oslovovat vždy jen samotné holky je nespolečenské, divné a většinou dlouhodobě nikam nevede.
Ano, přirozenost jako něco, co si musíte vydřít. Streetgame jako strečink.
Pokud budete tiší a nenápadní, zřejmě nikoho nenaštvete, ale ani nenadchnete. Jakmile se naplno projevíte, ano, někoho to možná odradí, ale „vaše lidi“, se kterými si budete rozumět, to přitáhne.
Nijakost a šedivost ve svádění způsobí, že na vás žádná holka nebude moc zlá, hodněkrát přátelsky pokecáte, možná posbíráte i hodně telefonních čísel… a nikdy si nezapícháte.
Teprve když vystrčíte hlavu z ulity, roztrhnete řetězy, naplno se projevíte…! Některým holkám to nebude sedět, ale s těmi, které jsou „pro vás“, věci šíleně urychlíte. Expresivita je akcelerátorem hry, který zkrátí „Fázi Nevím“ a rychle vás dostane k Ano/Ne.
Svádění představuje umělecký výkon, s holkou na ulici jste jako muzikálový herci na stagi! To, co říkáte, musí mít dopad, emoce musí stříkat!
Na rozvoj expresivity skvěle zabírají nejrůznější zpěvácká a herecká cvičení, která se pak dají přenášet přímo do oslovení.
Má nejoblíbenější interpretace, ta, ve kterou nejvíce věřím.
Vlivem výchovy (nepozorní rodiče, státní školství, šikana…), sociálního programování (televize, „ovce“ v okolí…), reklamy, nejnižších zvířecích pudů (apatie, závist, strach…) a závislostí (na špatném jídle, pornu, videích, hrách, pochvalách ostatních…) mnoho lidí ztratilo samo sebe.
Mají problém najít hranici mezi svým pravým já a tím, co do nich vtlačilo okolí. Pletou si své já s kolovrátkem myšlenek v hlavě, pletou si jej se svou historií. Pak tvrdí: „Já jsem prostě introvert, rád v noci pařím hry a piju red bull, před lidma jsem hodně nervózní, to jsem prostě já, s tím nic nenadělám…“
Vaše já opravdu není jen tím, co jste dosud zažili.
Ego vám má pomoct najít své místo ve světě a brát v potaz dosavadní zkušenosti. Nesmí vás ale uvěznit natolik, aby vám pouhé zvyky, nízké pudy nebo závislosti bránily udělat něco jiného.
Buďte jako voda. Nezakládejte svou identitu na nesmyslech. Kdykoli můžete prostě začít dělat věci jinak.
Jakmile začnete vnímat přítomný okamžik (jediný okamžik, který existuje), bude úplně jedno, jestli jste dřív byli introvertní, jestli jste se báli oslovovat, jestli jste nebyli vůdčí typ, jestli jste nevěděli, co říct… Záleží jen, co je teď.
Dělejte, co je správné. Ne to, o čem historicky víte, že jste dělali doteď (falešné ego).
Pokud vás zajímají do hloubky témata jako:
přijďte na přednášku Psychonautika – štěstí a kompletní sebeláska. Jako bonus tam potkáte desítky dalších baličů z naší komunity, nadšených pro stejnou věc.
A hlavně buďte přirození! Jenom tím správným způsobem (2, 3, 4, 5)…
Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám pomůže získat sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami a třeba i vysněný vztah.
Doporučená četba: No Excuses!: The Power of Self-Discipline (Brian Tracy)
Odpovědět