I když svůj návod podáte co nejcitlivěji, jako kdyby maminka kolébala své novorozeňátko, v mase lidí se vždycky najde několik podívínů, kteří ho dokáží totálně překroutit. Ten jeden jediný pověstný fanoušek Řezníka, který se doopravdy rozhodne mučit holky ve sklepě. Ten jeden jediný hráč Doomu, který jde vystřílet školu. V oblasti svádění jako by jich bylo ještě víc.
Kluk, který ještě neoslovil žádnou holku, ale už má sto padesát teorií o tom, jak to funguje.
Zkušenost je král. Říkat, co může a co nemůže fungovat na streetgame, aniž byste opravdu chodili oslovovat holky, je jako plést se NASA do prací při stavbě vesmírné lodi.
Chce to měsíce praxe a stovky oslovení, abyste věci opravdu porozuměli. Ani číst naše články nestačí, když je nemáte k čemu vztáhnout, přiřadit je k vlastním zážitkům. To je jako kdybyste chtěli, aby vám čistě z čtení magazínů o posilování narostly svaly.
Takové lidi pak začne dohánět nepříjemná kognitivní disonance – z článků ví, že zdraví sebevědomí kluci oslovují holky, sami toho ale nejsou schopní. Víc co je správné, ale sami tak nečiní. Zvyšuje se nesoulad jejich názorů s tím, co doopravdy dělají. Jako by tlustá holka denně předčítala reklamy na dietu.
Při čtení nějak přeskočil všechny pasáže o šíření dobra, dávání místo braní, budování dobré pověsti, získávání lidí na svou stranu a emocionální inteligenci. Naopak ho velice zaujaly přesilové hry, nebytí hodným klukem, dominantní řeč těla…
Ve výsledku se pak snaží být sebevědomým za každou cenu. Nikdy se neomlouvá, vždy si negativní jednání ostatních vykládá jako test kongruence. Má problémy s autoritami, chová se arogantně, štve lidi proti sobě. Příliš zlý kluk brzy narazí.
„Tohle nemůže fungovat… Těm lidem to sice fungovalo, ale já jsem jiný! Navíc myslím, že holky stejně chtějí jen bohaté kluky s dokonale symetrickým obličejem…“
Tenhle nešťastník nevěří ničemu, na všem vidí jen to špatné. Je chodícím seznamem všech limitujících přesvědčení. Každý politik je podle něj lhář, každý kulturista namyšlený bezmozek, a každý zubař prostě chce jen uspokojit své sadistické choutky vrtáním.
Nejen že je strašné takovým člověkem být, skeptici bývají kotvou i pro své okolí. Obklopte se raději pozitivními přáteli, jejichž svět je krásný.
Tomu nestačí chodit pravidelně na streetgame. Rozhodl se, že to zkusí i na všechny své kamarádky, spolupracovnice, učitelky a vzdálené příbuzné.
Teorie streetgame zase obsahuje kontrolní mechanismy proti takovým typům – jsou to články o nastavení hranic, o tom mít své nároky, nebalit každou, nechat ženy snažit se. Jenže náš Slizoun, ten si místo nich dvakrát zopakoval články o tom, že odmítnutí může být jen test, a že je třeba se ženy dotýkat.
Brzy je známý, protože když ho jedna odmítne, okamžitě to zkusí na kamarádku stojící vedle ní. I když viditelně nemá zájem, stihne jí aspoň trochu ošahat. Než odejde, ještě si dvakrát za sebou střihne naši techniku post-otevření. Teprve cestou domů si uvědomí, že asi šlo jen o menstruaci. Počká tedy týden, a pak jim dá druhou šanci.
Tenhle kluk nedělá žádný sport, protože když byl malý, býval často nemocný. V posilovně se vyhýbá těžkým cvikům a rád u toho všem vypráví o své alergii na pyl. Nikdy nezapomene na opalovací krém a cestou do školy mu máma vždycky pro jistotu přibalí inhalátor.
Navíc se zdá, že každá emoce ho zasáhne s několikrát větší silou, než ostatní. Když je například nervózní, nevidí v tom jako ostatní nutnost se trochu překonat, aby se zlepšil. Místo toho strne na místě, vykulí oči a začne opakovat: „To nedám, to nedám, to nedám!“. Když je v okolí jeho máma, připojí i malou hereckou scénku zakončenou nervovým zhroucením.
Jak vidíte, každá rada se dá snadno překroutit, zejména když k takovému chování máte už předním sklony. Snažte se, aby to nebyl váš případ.
Pronikněte hlouběji a staňte se mužem, po kterém ženy touží! Náš desetidenní e-mailový program zdarma vám pomůže získat sebevědomí, spousty sexu s krásnými ženami a třeba i vysněný vztah.